Územní plánování v Programech zlepšování kvality ovzduší (PZKO)

17. 05. 2017

Před časem jsme informovali o Programech zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Programy zlepšování kvality ovzduší jsou spolu s Národním programem snižování emisí ČR hlavními nástroji zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, pro řízení kvality ovzduší v ČR. V seznamu opatření, jež mají být řešeny v Programech zlepšování kvality ovzduší (PZKO), je zahrnuto i opatření ED1 – územní plánování.

Plnění z hlediska orgánu územního plánování (OÚ, KÚ) má být následující:

  • Při pořizování územně plánovací dokumentace a jejích změn / aktualizací sleduje zásady obsažené v PZKO, opatření ED1.
  • Zejména: V zadání ÚPD zapracuje vyjádření dotčených orgánů. Metodicky vede zpracovatele ÚPD. Vyhodnotí výsledky projednání návrhu ÚPD.
  • Pořizovatel a dotčený orgán je při tvorbě, aktualizaci a změnách územně plánovací dokumentace v maximální možné míře (odpovídající měřítku zpracovávané ÚPD) zohlední 12 základních bodů - níže jsou pak uvedené body, které mají vazbu na dopravu a mobilitu.

2) Vytvoření územních podmínek pro zajištění rozvoje města s ohledem na snižování přepravních nároků a maximalizaci energetických úspor (optimalizace rozmístění a kapacit ploch s rozdílným způsobem využití, omezování negativních dopadů suburbanizace, zamezení bezdůvodnému rozšiřování zastavitelného území s nízkou hustotou osídlení atd.)

  • Optimalizace rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP a nastavení vhodných podmínek plošného a prostorového uspořádání těchto ploch.
  • Je předmětem koncepční práce projektanta. Vždy v závislosti na vlastnostech konkrétního území, nelze zobecnit.
  • K plnění této zásady systémově přispívá Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch [§ 53 odst. 5 písm. f) SZ], které je součástí odůvodnění ÚP, resp. jeho změny.
  • Změnou ÚP lze další zastavitelné plochy vymezit jen na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. (§ 55 odst. 4 SZ).

3) Vytvoření územních podmínek pro snižování objemu individuální automobilové dopravy v silně imisně zatížených částech města

  • V ZÚR / ÚP pomocí optimalizace návrhu dopravní infrastruktury, tedy návrhem vhodného komunikačního skeletu – obchvatů apod., v návaznosti na vyhodnocení předpokládaných dopadů navrhovaného řešení včetně SEA.

4) Vytvoření územních podmínek pro další rozvoj veřejné hromadné dopravy, zejména kolejové, a rozvoj integrovaných systémů dopravy, včetně plnohodnotného začlenění železniční dopravy, pokud je to možné:

  • Pomocí optimalizace návrhu dopravní infrastruktury, např.:
  • V ZÚR / ÚP hájením koridorů pro zdvoukolejnění železnice, přeložku železnice, rozvoj železniční sítě.
  • V ÚP návrhem ploch pro integrované dopravní terminály (železnice/bus/MHD).
  • V ÚP hájením ploch a koridorů pro rozvoj tramvajové sítě.
  • V ÚP návrhem ploch / koridorů pro komunikační propojení doplňující stávající komunikační skelet (jako předpoklad pro  úpravu linkového vedení MHD – nutným předpokladem je znalost záměrů obce ohledně rozvoje MHD).
  • Územní plán je návrhovým, nikoliv analytickým nástrojem, a neřeší organizaci veřejné dopravy (linkové vedení, grafikon, atd.). Je tedy vhodné, má-li obec k tomuto tématu zpracované odborné podklady (např. generel dopravy, plán udržitelné městské mobility).

5) Nezvyšování míry využití území v lokalitách bez vazby na odpovídající veřejnou hromadnou dopravu

  • Optimalizace rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP a nastavení vhodných podmínek plošného a prostorového uspořádání těchto ploch.
  • Je předmětem koncepční práce projektanta. Vždy v závislosti na vlastnostech konkrétního území, nelze zobecnit.
  • Územní plán neřeší organizaci veřejné dopravy (linkové vedení, grafikon, atd.). Nemůže tedy např. navrhnout, že pro zajištění odpovídající veřejné hromadné dopravy v zastavitelné ploše XY bude posílena linka autobusu č. XYZ.

6) Neumisťování obytné zástavby do bezprostřední blízkosti velmi silně dopravně zatížených komunikací a koridorů dopravní infrastruktury, zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního významu vymezených v Politice územního rozvoje nebo v ÚPD

  • Optimalizace návrhu trasování nadřazené dopravní infrastruktury v ZÚR.
  • Optimalizace rozmístění ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP a nastavení vhodných podmínek plošného a prostorového uspořádání těchto ploch.
  • Vždy v závislosti na vlastnostech konkrétního území (stávající využití území, limity využití území, hodnoty území, morfologie terénu…).

7) Podpoření prostupnosti města pro lokální spojení

  • Vhodným uspořádáním ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství v ÚP.
  • Nevytvářet v rámci navrženého uspořádání ploch v ÚP podmínky pro vznik uzavřených kapes, jež by nebyly prostupné alespoň pro pěší a cyklisty. (Neprůjezdnost pro individuální automobilovou dopravu může být naopak někdy dle místních podmínek výhodná, zejména v obytné zástavbě).
  • Vnitřní členění ploch z ÚP lze dále upřesnit územní studií, např. územní studií veřejných prostranství, podporovanou z IROP.
  • Detailní regulaci na úrovni jednotlivých pozemků je možno dořešit v regulačním plánu.

8) Optimalizace napojení významných zdrojů či cílů automobilové dopravy, jako např. ploch pro výrobu, obchod a logistiku na dopravní infrastrukturu vyššího řádu. Optimalizace návrhu polohy nadřazené dopravní infrastruktury vůči zdrojům dopravy:

  • Např. při rozhodování, zda plánovat severní či jižní obchvat obce, je – kromě řady dalších skutečností - podstatné, které významné zdroje dopravy (např. výrobní areály, silnice nižších tříd) tak lze napojit.
  • Vymezení novostaveb / přeložek / obchvatů dálnic či silnic I. třídy v ÚPD je obvykle podloženo existujícími odbornými podklady (studie proveditelnosti, dokumentace EIA…). Změně řešení takto významných záměrů v ÚPD zpravidla předchází změna koncepce v odborných podkladech.
  • Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR, mohou být součástí ÚP, pokud to nadřízený orgán územního plánování nevyloučí (§ 43 odst. 1 SZ). Zásady týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v PÚR, mohou být součástí ZÚR, pokud to nadřízený orgán územního plánování nevyloučí (§ 36 odst. 1 SZ).
  • V ZÚR např. zajistit vhodnou polohu navržených ploch nadmístního významu pro průmyslové zóny (pokud ZÚR takové plochy vymezují).
  • V ÚP např. zajistit vhodnou polohu navržených zastavitelných ploch pro výrobu, obchod a skladování.

9) Vytvoření podmínek pro zachycení radiálních dopravních vztahů na parkovištích P+R s vazbou na systém hromadné dopravy

  • Lze podpořit vymezením vhodně situovaných ploch pro parkoviště P+R v územním plánu.
  • Je vhodné, má-li obec k tomuto tématu zpracované odborné podklady (např. generel dopravy, plán udržitelné městské mobility).

10) Vytvoření územních podmínek pro prostupnost území pěší a cyklistickou dopravou a v detailu území pak pro bezkolizní a bezpečný pohyb pěších a cyklistů

  • Vhodným uspořádáním ploch dopravní infrastruktury a ploch veřejných prostranství v ÚP, vhodným řešením sítě cyklotras v rámci koncepce dopravní infrastruktury v ÚP.
  • Nevytvářet v rámci navrženého uspořádání ploch v ÚP podmínky pro vznik uzavřených kapes, jež by nebyly prostupné pro pěší a cyklisty.
  • Je vhodné, má-li obec k tomuto tématu zpracovanou územní studii, popř. oborově zaměřené odborné podklady (např. generel dopravy, generel cyklodopravy, generel pěší dopravy).
  • Detailní regulaci na úrovni jednotlivých pozemků je možno dořešit v regulačním plánu.

11) Zachování zastoupení vegetace v urbanizovaném prostoru města, postupné zvyšování zastoupení vegetačních ploch v lokalitách s deficitem vegetace, uplatňování zásady výsadeb vegetačních ploch při nové výstavbě

  • Tato zásada je při řešení ploch v ÚP systémově podporována ustanovením § 7 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 501/2006 Sb.: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.“
  • Navrhnout nové plochy veřejných prostranství nad rámec výše uvedeného požadavku, zejména ve vazbě na plochy bydlení.
  • Zastavitelné plochy pro bydlení lokalizovat v poloze v blízkosti stávajících parků, lesů.
  • Zohlednit požadavek při nastavení podmínek prostorového uspořádání (např. stanovit u vybraných ploch koeficient zeleně).
  • Je vhodné, má-li obec k tématu rozvoje sídelní zeleně zpracovanou územní studii (např. územní studii sídelní zeleně kofinancovanou z OPŽP), popř. oborově zaměřené odborné podklady (např. generel zeleně, pasport zeleně).
  • Detailní regulaci na úrovni jednotlivých pozemků je možno dořešit v regulačním plánu.

12) Nepřipustit zejména neodůvodněné rozšiřování zastavitelných ploch vedoucí k významnějšímu nárůstu objemů automobilové dopravy nad míru vyvolanou platným územním plánem. Tuto zásadu systémově řeší:

  • Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch [§ 53 odst. 5 písm. f) SZ], které je součástí odůvodnění ÚP, resp. jeho změny.
  • Ustanovení, že změnou ÚP lze další zastavitelné plochy vymezit jen na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. (§ 55 odst. 4 SZ).

PZKO a územně plánovací podklady

Územně analytické podklady

  • Jsou mj. podkladem k pořizování ÚPD. ÚAP obcí obsahují jev 65. – oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší; poskytovatel – MŽP prostřednictvím ČHMÚ.
  • Připravuje se novela vyhlášky 500/2006 Sb., při níž bude soubor jevů sledovaných v ÚAP upraven.

Územní studie

  • Je mj. podkladem k pořizování ÚPD. Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území.
  • Územní studie zaměřené na vybraná témata lze kofinancovat z IROP.

Financování z IROP

  • IROP, Specifický cíl 3.3 – Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje
  • Financování SC 3.3: EU – 85%, národní zdroje – 5%, žadatel – 10%
  • Výzva č. 2 – územní plány, č. 3 – regulační plány: příjem žádostí ukončen
  • Výzva č. 9 – územní studie: příjem žádostí  do 10. 10. 2017

ÚS zaměřené na veřejnou dopravní infrastrukturu:

  • ÚS je zpracovaná na akci veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T nebo na záměry vyplývající z Politiky územního rozvoje na území správního obvodu ORP
  • Řešené území nesmí překročit rozsah správního obvodu ORP

ÚS veřejných prostranství:

  • ÚS je zpracovaná v souladu s územním plánem
  • Může řešit systém veřejných prostranství jako celek nebo jen vybrané veřejné prostranství
  • Řeší veřejné prostranství komplexně, jednostranné zaměření (např. jen na dopravu) není možné
  • Řešené území nesmí překročit rozsah správního obvodu ORP

Podpora opatření ED1 z Národního programu

  • Národní program Podpora územně plánovacích činností obcí
  • Podprogram 117D0510 Podpora územně plánovacích dokumentací obcí pro rok 2017
  • Dotační titul Územní plán
  • Alokace pro rok 2017: 20 mil. Kč
  • Podpora: max. 80%, max. 400 tis. Kč na 1 projekt
  • Příjemce: obec na území ČR, mimo ORP a Hl. m. Prahu, a mimo obce, které byly/jsou příjemcem dotace na pořízení územního plánu z IOP nebo z PRV.
  • Příjemce nemá územní plán, nebo má územní plán pořízený podle starého stavebního zákona (zákon 50/1976 Sb.)

Aktuality