Dnes to není možné, ale snad za 5-10 let už to bude samozřejmostí.

22. 10. 2016

Daná aktualita nevznikla proto, aby zpochybnila nějaké rozhodnutí, či stanovisko, ale chce ukázat, jak by se také dala řešit podpora cyklistické dopravy. Chce to ale kus osobní a také "politické" odvahy začít věci dělat jinak. Problém se dá popsat následovně. Chybí mezioborový přesah, plánování. Pojďme na dané téma zahájit diskusi.  Přeci jen život není o institucích, ale o nás, o lidech. I proto byla včera zveřejněna novinka na téma MSDA (Město s dobrou adresou) a strategie aneb Česká republika 2030. Zde je to také popsáno. Pravda je ale taková, že je to uvedeno již v národní cyklostrategii. Takže zase by se nemělo jednat až tak o překvapivou novinku.

1. Obchvat obce Rájec u Zábřehu (silnice I/44)

Je jistě chvályhodné, že se podařilo vybudovat obchvat obce Rájec, přes kterou ještě nedávno vedla silnice I/44. Po takových opatřeních jistě touží nejedna obec, či město. S narůstající dopravou je to asi jediné řešení, jak zajistit bezpečnost obyvatel. Představte si ale, že by pracovníci ŘSD v rámci zpracování projektové dokumentace a vykupování pozemků nezapomněli také na potřebu vyprojektování cyklostezky podél silnice I/44 ve směru z obce Rájec na odbočku na obec Zvole. Jednalo by se maximálně o 500 metrů stezky souběžně se silnicí. Ano, dnes je to naprosto vyloučeno, ale co kdybychom se začali dívat na silnice I, II, III třídy jako na překážky v krajině, které zamezují svobodnému pohybu obyvatel v krajině, aneb lidé už nemohou svobodně a bezpečně jezdit na kole mezi obcemi, neboť jednoduše není kde, když jedinou možností je silnice I. třídy. Přesně tato věc se stala obyvatelům obce Zvole. Nemohou se dostat do Rájce, ani do Zábřehu. Jako příklad uvedu, že v sousedním státě, v Německu přitom má správce jakékoliv komunikace povinnost také pamatovat na provoz cyklistů. Proto také je možné pozorovat v Německu tolik stezek vedle silnic. Správce stezku vybuduje a pak ji předá do správcovství obce.  Svým způsobem se daná problematika týká i krajů. Jak roste provoz, tak už ani po silnicích II. III. třídy se na kole často nedá bezpečně jezdit. Jedinou možností jak toto zajistit jsou nové cyklostezky, nebo účelové komunikace.

Další informace jsou dostupné na tomto odkaze: http://www.cyklodoprava.cz/finance/novostavba-rekonstrukce/

2. Ekodukt – co takhle využití i pro cyklisty?

Můžeme jen zveřejnit krátkou aktuální zprávu: Na Liberecku Orgány ochrany přírody a myslivci  brání využití projektovaného ekoduktu pro vedení cyklotrasy přes silnici I/13. Vyjádření se také opírá z americké metodiky pro tvorbu ekoduktů, podle které jakékoliv lidské aktivity v objektu ekoduktu nejsou vhodné (Clevenger  A.  P.  and Huijser M. P., 2011: Wildlife Crossing Structure Handbook Design and Evaluation in North  America, pp. 224). Podle zmíněné metodiky by měl  být  vstup veřejnosti  na  objekt  ekoduktu zcela vyloučen.
Po vydání rozhodnutí dotčených orgánů je velmi nepravděpodobné, že by nějaká vyšší instituce jejich rozhodnutí zrušila, ale na druhé straně je třeba se ptát, proč se nepamatovalo na vedení cyklo a pěší trasy přes silnici I/13, když se plánoval daný ekodukt. Nic proti zvěři, ale copak člověk je méně než zvíře? Opět platí to, co bylo napsáno v bodě číslo 1. Silnice tvoří bariéry v území pro lidi i pro zvířata a už při procesu plánování je nezbytné na tuto skutečnost pamatovat. I proto bylo navrženo opatření 1.1.2. v Národní cyklostrategii: REKONSTRUKCE A NOVOSTAVBA – Realizace opatření ve prospěch cyklistiky (cyklistické pruhy, cyklistické stezky, lávky, podjezdy) v rámci novostaveb a rekonstrukcí státních a krajských komunikací a v rámci železničních staveb (spolupráce od zadání projektové dokumentace).

3. Cyklistické stezky podél vodních toků

I tato myšlenka navazuje na národní cyklostrategii - Opatření 1.2.2. VODNÍ TOKY A ŘÍČNÍ STEZKY – Podporovat vedení cyklistické infrastruktury podél vodních toků. Pravda je dnes taková, že obce a kraje stále mají problémy s výstavbou cyklistických stezek podél vodních toků. Posledním případem jsou složitá jednání s Povodím Moravy při stavbě cyklostezky podél Baťova kanálu na Strážnicku. Problémy hlásí město Hanušovice a obce v koridoru řeky Moravy kolem Zábřehu. Nejde o to si stěžovat, ale hledat nové pohledy na využití našich řek. Proto je potřeba otevřít otázku podpory vedení cyklistické infrastruktury podél vodních toků a na protipovodňových hrázích. Je třeba, aby cyklostezky byly koncipovány jako víceúčelové komunikace (cyklostezka + účelová komunikace). Pokud se budují protipovodňové hráze, již v územním řízení se nesmí zapomenout na definování cyklostezky, na kterou proběhne územní, stavební a kolaudační řízení buď společně anebo následně v přímé koordinaci.

Vodní toky představují často jediný reálný koridor, jakým lze dosáhnout relativně přímého průběhu cyklistické trasy urbanizovaným či venkovským územím bez zbytečného převýšení. Výhodou vodních toků je jejich (více či méně) přírodní charakter, který většina lidí při pohybu nebo pobytu vnímá pozitivně. Také sídelní struktura se v minulosti vytvářela do značné míry podél vodních toků, protože pro rozvoj sídel byla blízkost vody nutností.

Další informace jsou dostupné na tomto odkaze: http://www.cyklodoprava.cz/finance/vyuziti-stavajicich-cest-ve-volne-krajine/vodni-toky-ricni-stezky/.