Jaký je potenciál aktivní dopravy v oblasti snižování emisí uhlíku?

08. 11. 2018

Dnes 8. listopadu 2018 se uskutečnilo jednání Evropské komise s představiteli České republiky v rámci tzv. Clean Air Dialogue (dále také jen „dialog“). Cílem dialogu bylo diskutovat o příčinách znečištění ovzduší v České republice a o hledání potřebných opatření ke zlepšení daného stavu. Jedno z diskutujících témat bude i problematika znečištění ovzduší z dopravy.

Závěry z jednání mohou být zveřejněné až po té, co budou vyvěšeny na stránkách Evropské komise. Ale nebojte, určitě o ně nepřijdete.

Jistě se na nás MŽP nebude zlobit, když aspoň naznačíme, že se také velmi pozitivně mluvilo o aktivní mobilitě.

Tak jsme toho využili a připravili jsme si pro vás překlad článku od SUSTRANS na téma "Jaký je potenciál aktivní dopravy v oblasti snižování emisí uhlíku?"

Zdroj: https://www.sustrans.org.uk/news/what-carbon-emission-reduction-potential-active-travel

ČLÁNEK

Spoluautory blogu jsou Dr. Andre Neves – Delivery Planner pro aktivní dopravu ve společnosti Transport for London, Dr. Christian Brand – docent a výkonný ředitel na dopravní fakultě Oxfordské univerzity, a Dr. Andy Cope – Director of Insight ve společnosti Sustrans.

Výsledky nového výzkumu ukazují, že při zohlednění jednotlivých dopravních vzorců a omezení mohou pěší či cyklistická doprava zcela reálně nahradit 41 % krátkých cest vykonaných v osobních autech, a tedy pomoci snížit emise CO2 z osobní automobilové dopravy o 5 %. To je dalších 5 % k již existujícím 5 % emisí CO2, které se do ovzduší nedostanou díky stávajícímu podílu pěší a cyklistické dopravy.

Všichni si moc dobře uvědomujeme, jak důležité je snížit současné množství emisí uhlíku. Zvlášť problematický je v tomto směru sektor dopravy, na území Velké Británie jediný sektor, v němž množství uhlíkových emisí stále roste.

Jako řešení se přímo nabízí zvýšit podíl osob, které na krátké cesty nahradí auto jízdou na kole nebo chůzí. Nový výzkum z Oxfordské univerzity předkládá reálné a empiricky odvozené důkazy, které ukazují potenciál pěší a cyklistické dopravy ve vztahu ke snížení podílu automobilové dopravy a snížení hladiny emisí uhlíku.

Studie vedená výzkumnou skupinou iConnect odhaduje možný vliv přechodu od automobilové k pěší a cyklistické dopravě na hladinu uhlíkových emisí ve velšském Cardiffu.

Společnosti Sustrans se s finančním přispěním fondu Big Lottery Fund podařilo v letech 2009 až 2013 dokončit 80 nových tras pro chodce a cyklisty. Tyto projekty byly součástí programu Connect2.

Na vybudování tras se podílela řada partnerů. Dnes tyto trasy tvoří Národní cyklistickou síť napříč celou zemí. Ve spolupráci se Sustrans využila výzkumná skupina iConnect projekt Connect2 v Cardiffu jako případovou studii pro svůj výzkum.

Cardiff jako přirozené prostředí pro naši hloubkovou studii jsme zvolili proto, že jde o jedno z větších sídel projektu Connect2, které se nachází v městské oblasti.

Projekt Connect2 v Cardiffu obsahuje pět základních prvků, včetně nového mostu přes řeku Ely, který byl otevřen v roce 2010 a slouží pouze bezmotorové dopravě, nebo kvalitních tras pro chodce a cyklisty, které zvýšili propojenost centra Cardiffu s městem Penarth v oblasti Cardiff Bay.

Cílem projektu bylo umožnit dojíždějícím z Penarthu do Cardiffu nebo opačně (asi 8,5 km) vyměnit auto za jízdní kolo nebo chůzi.

Nová zpráva reflektuje nedostatek reálných a empirických důkazů na mikro úrovni. Cílem studie bylo prozkoumat, jaký potenciál má pěší a cyklistická doprava, pokud jde o nahrazení motorových vozidel na kratší vzdálenosti, a do jaké míry může kvalitní infrastruktura pro chodce a cyklisty ovlivnit naši každodenní dopravní volbu, změnit časovou a prostorovou povahu krátkých cest a ovlivnit hladinu uhlíkových emisí z motorové dopravy.

V zásadě platí, že většina lidí může v případě kratších cest nahradit auto chůzí nebo jízdou na kole. Jak ale dobře víme, je to především charakter naší cesty (účel a komplexnost cesty), co do značné míry určuje naši dopravní volbu (spolu s okolním prostředím a charakterem osobním i domácnosti). Studie hodnotila, jaké jsou možnosti nahrazení auta na krátkých cestách jiným způsobem dopravy, vezmeme-li v úvahu účel cesty a jejich celkový kontext; např. pokud by krátká cesta autem byla součástí řetězce cest, kde zkoumaný účastník výzkumu není řidičem auta, kde někoho veze na místo, kde dotyčný musí být, nebo při nákupech ve větších maloobchodních centrech. Cesty autem, které vykazují podobnou charakteristiku, nejsou snadno nahraditelné pěší či cyklistickou dopravou.

Celkem 59 % zkoumaných cest bylo kratších než 5 km a 49 % všech cest autem bylo kratších než 5 km. Hlavní důvody pro jízdu autem jsou nedostatek času, větší pohodlí, těžký náklad, odvoz spolucestujících, odvoz dětí nebo nedostatek vhodných alternativ. Když studie zohlednila i účel cesty a komplexnost, bylo zjištěno, že pěší a cyklistická doprava může reálně nahradit 41 % krátkých cest autem, což je asi 4,5 % všech cest autem.

Jak reálná jsou tato čísla?

Především můžeme konstatovat, že údaj 41 % cest, při kterých lze auto nahradit, je rozhodně reálný, a snad dokonce i umírněný odhad. Odlišné předpoklady toho, jaké typy cest jsou vhodné pro nahrazení auta aktivním způsobem dopravy, vedou k odlišným výsledkům. Studie vyloučila možnost změny způsobu dopravy v případech, kdy zkoumaná osoba jede autem jako spolujezdec, kdy veze jinou osobu na místo, kam se potřebuje dostat, nebo jede nakupovat do většího obchodu. Bez vyloučení těchto případů by podíl krátkých jízd osobním autem, které lze nahradit jinou alternativou, vzrostl až na 60 %.

Kromě toho studie zvolila poměrně konzervativní přístup k tomu, co jsou to krátké cesty autem (pod 5 km), proto mohlo dojít k podhodnocení jak potenciálu pro změnu, tak množství snížených emisí CO2. Pokud by např. v analýze došlo ke zvýšení vzdálenosti pro krátkou jízdu na 8 km (což by i odpovídalo zvykům účastníků studie, kteří jezdí na kole), podíl krátkých cest autem, které lze nahradit jinou dopravou, by vzrostl o dalších 11,2 %. Platí tedy, že odhady jsou velmi konzervativní a úspora emisí CO2 může být mnohem vyšší.

Stačí to?

Klimatické změny jsou celosvětovým problémem. Změna v dopravním chování obyvatel Cardiffu proto neznamená v globálním kontextu mnoho. Výzkum z Cardiffu však do značné míry odráží změny, které jsou realizovatelné v městech napříč celou Británií, nebo i celosvětově. Vzhledem k tomu, že dopravní sektor je jediný, kde se hladina emisí uhlíku zvyšuje, může být pouhé pětiprocentní snížení, provedené dostatečně rychle, významným krokem vpřed.

A stejně jako značný potenciál pro snížení obsahu emisí CO2 musíme zvážit i širší environmentální dopady, které by přechod na aktivní způsoby dopravy přinesl, včetně vyšší kvality ovzduší, vyšší fyzické aktivity, menšího hluku a snížené spotřeby fosilních paliv. Důkazy pro podporu rozvoje cyklistické a pěší dopravy jsou víc než pádné.

 


Štítky: Aktivní mobilita (Mezioborového plánování, tag17), Politika, Strategie, Regulace (Mezioborového plánování, tag22)

Aktuality