Česky English


2016/12/11 - Deset strategií pro transformaci měst a veřejného prostoru prostřednictvím placemakingu


„Charakter města určuje jeho veřejný prostor, ne ten soukromý“ Dr. Joan Clos, výkonný ředitel UN Habitat. Včera vyšla novinka na téma:  Město s dobrou adresou by rádo uplatnilo "placemaking". Dnes zveřejňujeme stručný výtah deseti strategií pro transformaci měst a veřejného prostoru prostřednictvím placemakingu.  Celá zpráva „Placemaking a budoucnost měst“ je k dispozici zde.

Zdroj: http://www.pps.org/reference/ten-strategies-for-transforming-cities-through-placemaking-public-spaces/

Je jasné, že ne všechny příklady se dají transformovat do českého prostředí, ale už jen přečíst si dané informace může být inspirativní pro mnohé, kteří chtějí měnit veřejný prostor ve svém okolí. I proto vznikla iniciativa Město s dobrou adresou, aby pomohla těm, kteří to myslí vážně.

Deset strategií pro transformaci měst a veřejného prostoru prostřednictvím placemakingu

Budovat zdravá, funkční, inkluzivní a produktivní města je pravděpodobně ta největší výzva, které lidstvo v současnosti čelí. A žádná snadná řešení neexistují. Klíčová část této skládačky však leží přímo v samotném srdci světových měst: je to jejich veřejný prostor. Zde nabízíme deset způsobů, jak vytvořit a udržet zdravý veřejný prostor, který posílí společenskou strukturu místní komunity a nastartuje rychlý ekonomický rozvoj města.

1. PRACUJTE S ULICÍ JAKO MÍSTEM

Placemaking vychází z jednoduchého principu: když plánujete města pro auta a motorovou dopravu, dostanete tam auta a motorovou dopravu. Pokud plánujete pro lidi a pro místa, získáte lidi a místa. Hustší dopravní provoz a větší kapacita silnic nejsou nevyhnutelným důsledkem růstu, ale produktem záměrných rozhodnutí, která mají vést naši společnost k tomu, aby se vybavila osobními auty. Máme však možnost tato rozhodnutí změnit – počínaje snahou o vytvoření ulic, které představují příjemné a bezpečné místo pro každého – pro chodce a cyklisty, stejně jako pro řidiče aut.

 

Náměstí u sloupu lanovky Metrocable v kolumbijském Medellínu.

Dobrým příkladem přepravy, která podporuje život v ulicích města a přispívá k sociální soudržnosti, je lanovka Metrocable v kolumbijském Medellínu. Systém obsluhuje městské čtvrti, které leží na svazích kopců a dříve byly doslova prolezlé místními gangy a sužované trestnou činností. Pro obyvatele tradičně okrajových sídlišť je teď rychle dostupná hlavní síť metra dole ve městě, což předtím představovalo náročnou cestu nahoru a dolů, stovky a stovky kroků pěšky nebo zdlouhavou jízdu minibusem.

Budování lanovky Matrocable pojalo město jako příležitost investovat do dlouho zanedbávaných čtvrtí, které se rozkládají na okolních svazích. Kolem podpěrných sloupů lanovky vznikla náměstíčka s terénními úpravami, kde se místní mohou scházet, koupit si něco k jídlu nebo jen posedět. V blízkosti město nechalo vybudovat parky, sportovní plochy a knihovny, ale i nové školy. Části města, které bývaly pod kontrolou konkurenčních gangů, nyní propojily chodníky. Počet vražd výrazně poklesl.

2. NÁMĚSTÍ A PARKY PLÁNUJTE JAKO VÍCEÚČELOVÉ DESTINACE

Rozlehlý park je pro město bezpečnostním ventilem, kde se lidé žijící v hustě osídlených oblastech mohou volně nadechnout. Park se špatnou koncepcí a nekvalitní údržbou se může stát místem strachu a nebezpečí, které lidi i podnikatele odpuzuje. Naopak velkolepě pojaté náměstí se stává zdrojem občanské hrdosti a pomáhá lidem k pevnému propojení s jejich kulturními a politickými institucemi.

Náměstí Las Condes v chilském městě Santiago i nákupní galerie v jeho okolí se sice nacházejí v blízkosti jednoho z nejrušnějších vlakových a autobusových nádraží v oblasti, přesto se z něj postupně stalo místo, kterým chce každý co nejrychleji projít a zmizet. Obchody vznikly v 80. letech 20. století, ale kvůli obřím nákupním zónám ve městě postupně ztrácely zákazníky a pustly – a tento problém ještě umocnila přemíra vchodů, kvůli kterým je náměstí lákadlem pro zloděje.

Oblast  Las Condes plaza po provedených úpravách veřejného prostoru

Spoluzakladatelé společnosti Urban Development Marcello Corbo a Rodrigo Jullian viděli v této lokalitě, jejíž poloha je velmi výhodná, velkou příležitost jak pro město, tak pro jejich firmu. Projekt revitalizace místního podnikání byl postaven na zatraktivnění veřejného prostoru. Zcela výjimečná byla úroveň spolupráce v rámci projektu – město vybudovalo nová náměstí a stanoviště taxi, ministerstvo dopravy provedlo úpravy v koncepci celého prostoru a postavilo nové zastávky autobusu, Metro pronajalo nákupní galerie společnosti Urban Development, která našla dodavatele a prodejce, pronajala prodejní stánky, zredukovala počet vstupních míst, která současně prošla úpravami, a vytvořila soukromý manažerský tým pro celou oblast.

V roce 2005 pozval pan Corbo do Santiaga naši PPS, aby zorganizovala seminář s týmem projektantů a partnery města. PPS vypracovala řadu doporučení a principů jak pro management, tak pro projektanty, např. zajistit větší průnik světla do podchodů, aby byly bezpečnější a intenzivněji využívané, změnit koncepci parků tak, aby byly víc jako náměstí a mohly být lépe využitelné pro různé veřejné účely, nebo nahradit bariéry mezi obchody skleněnými panely, které navozují pocit kontinuity a otevřeného prostoru. Výsledek se podobal starodávnému tržišti, kde se stírají rozdíly mezi tím, co je uvnitř a co vně, i mezi soukromým a veřejným.

Velká část úspěchu tohoto projektu však neměla co do činění přímo s fyzickou rekonstrukcí, ale spíš se způsobem, jakým společnost Urban Development utvářela své vztahy s místní komunitou/obcí, a to jak během fáze plánování, tak prostřednictvím kreativních strategií, které souvisely s otevřením galerií v březnu 2008.

3. BUDUJTE MÍSTNÍ EKONOMIKU POMOCÍ TRHU

Ekonomika neformálních veřejných tržišť bují v mnoha světových městech, většinou však chaoticky – vůči místním obchůdkům jde o nekalou konkurenci, navíc stánky obvykle zneprůchodňují ulice a znepříjemňují pohyb především okrajovým skupinám obyvatel. Nemusí to tak být, i trhy mohou mít svůj řád a regulační rámec, který pomůže drobným podnikatelům v růstu, zajistí nezávadnost potravin a vytvoří pro zákazníky atraktivní lokalitu.

 

Tržiště ve Warwick Junction v jihoafrickém Durbanu; autor fotografie: Dennis Gilbert

Tradiční tržiště ve čtvrti Warwick Junction v jihoafrickém Durbanu s léčivými a bylinnými produkty bývalo zchátralou a nebezpečnou lokalitou. Prodejci museli své zboží prodávat pod širým nebem a přespávat na chodníku pod nadjezdem, aby zboží nerozkradli zloději.

Přestavba vše změnila. Zastupitelstvo nechalo vypracovat komplexní strategii, jak zkvalitnit místní infrastrukturu, přičemž tržiště se stalo jedním z prioritních projektů. Úředníci šli přímo za prodejci a zjišťovali, co chtějí a potřebují, poté nechali zrekonstruovat sousední volný prostor, čímž vzniklo kryté stanoviště pro prodejce, včetně uzamykatelných skladů. Trasy pro chodce jsou mnohem širší a umožňují volný pohyb nakupujících.  Prodejci tradičních hovězích hlav mají k dispozici hygienické kuchyňské vybavení. Všechny úpravy jsou výsledkem komunikace s těmi, kteří místo využívají, a vedly k ekonomickému rozkvětu oblasti, bezpečnějšímu prostředí a dramatickému zvýšení počtu zaměstnaneckých i podnikatelských příležitostí.

4. NOVÉ STAVBY PLÁNUJTE TAK, ABY PODPOŘILY DANÉ MÍSTO

V mnoha městech rostou nové budovy jako houby po dešti. Pro střední třídu se v současnosti staví rozsáhlé hlídané rezidence, které jen prohlubují propast mezi bohatšími a chudšími vrstvami. Tradiční městské čtvrti nahrazují výškové budovy a občanské instituce jako školy nebo knihovny často připomínají pevnosti. Tento trend se šíří celosvětově a narušuje přirozenou strukturu měst.

 

Dláždění v Melbourne před budovou Council House 2 podporuje život v ulicích města.

V australském Melbourne se rozhodli jít proti tomuto trendu. Město si pohrálo s impozantní budovou zastupitelstva, nazvanou Council House 2, která významně podporuje život v okolní čtvrti. Jde o odvážný architektonický úspěch s využitím inovativní technologie „biomimikry“, která reflektuje přirozené systémy pro účely úspory energií a vody a která australskému městu v roce 2005 získala šest hvězdiček Green Star.

Ale Council House 2 je víc než jen výkladní skříň „ekobudov“. Na úrovni přízemí je budova dynamicky propojena s okolní čtvrtí, podporuje život v ulicích a vytváří silný genius loci. Okolí budovy umocňují slunečníky a další vybavení, díky kterému je celá oblast příjemnou a nedílnou součástí místní komunity. Je skvělým důkazem, že „ikonická“ architektura nemusí být oddělená od městské zástavby, ale může existovat v neustálém dialogu s lidmi a okolním prostředím.

5. PROPOJTE PROGRAM VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ S KONCEPCÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU

Zdravé město je takové město, pro jehož obyvatele je běžně dostupná základní infrastruktura jako čistá voda, kanalizace nebo čistírna odpadních vod. Každý má také k dispozici zdravé jídlo, ženy i děti se mohou pohybovat bez obav a lidé si v bezpečí a pohodlí užívají místní parky, náměstí a další veřejná prostranství.

 

Zapojení místní komunity v Detroitu.

Konkrétně Centrální Detroit je městská část, kde hodně obyvatel potřebuje to základní – mnoho z nich nemá práci, mnozí nemají vlastní auto a služby veřejné dopravy jsou naprosto nedostačující. Velkým problémem je i bezpečnost. Město dokonce nestíhá opravovat rozbité pouliční lampy. V několika opuštěných domech žijí squatteři.

V roce 2011 se PPS společně s Kresge Foundation a křesťanskou komunitou v Centrálním Detroitu podílela na organizování velmi úspěšného dožínkového festivalu v prostorách tržnice Peaches&Greens. I když je tržnice lemována celou řadu proluk, během festivalu se ukázala jako skvělé místo pro setkávání místních obyvatel, kteří vyjádřili touhu podílet se na dalších podobných akcích.

6. OBJEVTE ZNOVU KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ

Tvorba koncepce jakéhokoliv veřejného prostoru by měla začít hledáním lidských zdrojů v dané komunitě – je třeba najít ty, kdo mohou poskytnout pohled z minulosti, detailní náhled na fungování celé oblasti a informace o tom, co je pro místní skutečně důležité. Pokud tyto údaje získáme a využijeme hned na začátku procesu, v komunitě lépe vznikne pocit, že projekt je jejich vlastní, čímž zajistíme úspěšnost pro nadcházející roky.

Konkuey Design Initiative (KDI) je inovativní mezinárodní společenství partnerů, které prostřednictvím spolupráce s místním obyvatelstvem usiluje o transformaci chátrajících komunit, kde se snaží vybudovat nízkonákladové a vysoce efektivní prostředí, které přispívá ke kvalitě života. V KDI jsou přesvědčeni o tom, že participativní plánování je zcela zásadní pro udržitelný rozvoj. V roce 2011 zahájili v keňském Nairobi projekt v oblasti veřejného prostoru (Public Space Project), který dobře ukazuje, jak placemaking staví na nápadech místních obyvatel, následně je obohacuje o odborné znalosti a konstrukční inovace profesionálů a podporuje místní komunity, aby se uměly prosadit.

 

Otevření zrekonstruované oblasti v okolí řeky v kolonii Kibera, Nairobi.

Projekt se týkal Kibery, nejrozsáhlejší neformální kolonie v Nairobi. Lokalita se rozkládá kolem řeky, která kolonií protéká a celoročně slouží jako odpadkový koš. Kvůli špatnému odvodnění vznikají v období dešťů záplavy, které brání obyvatelům v cestě k jejich domovům na okolních kopcích. Na řece si hrají děti, rodiny tam perou prádlo a všichni se tam potkávají.

Keňský tým KDI uspořádal řadu komunitních workshopů s místními lidmi i partnerskými organizacemi, jejichž cílem bylo stanovit nutné priority, navrhnout koncepční řešení a prozkoumat možnosti místních drobných firem. Součástí výsledné koncepce je například drůbeží farma, kvalitní odvodňovací kanál, protipovodňová ochrana, komunitní centrum se školou a zdravotnickým zařízením, kiosky a dětské hřiště, vybudované z místního dřeva a recyklovaných kovů.

7. VYUŽIJTE POWER OF 10+

Co kdyby nějaká městská čtvrť měla 10 míst podobné kvality? Celá oblast pak může dosáhnout kritické míry – existence řady lokalit, kde se turisté i místní mohou plně ponořit do života ve městě. A jako další krok – co kdyby se nějaké město mohlo pochlubit hned desíti podobnými čtvrtěmi? Každý z obyvatel by pak měl přístup do úžasného veřejného prostoru v docházkové vzdálenosti od svého bydliště. To je přesně ten cíl, jaký si musíme stanovit v případě plánování našich měst, pokud to s jejich podporou a revitalizací myslíme vážně.

 

Funkční placemaking v Nairobi.

Neoficiální kolonie Kibera v keňském Nairobi je domovem pro přibližně 200 000 lidí. Na takovém místě se veřejný prostor obvykle moc neřeší. Existují však i výjimky, a Silanga Sports Field je jednou z nich. Fotbalové hřiště bývalo špinavé, připomínalo spíš smetiště, přitahující kriminální živly. Nicméně se objevila místní skupina s názvem Kilimanjaro Initiative, která se vytrvale v průběhu několika let snažila tento areál povýšit. Vyrovnali půdu tak, aby se na ní dalo hrát, opravili odvodňovací systém a zahájili zde sérii koncertů a dalších akcí. Výsledkem je proměna nebezpečného odpadiště v místo, které je přitažlivé pro celou komunitu.

Cílem PPS je, aby tato lokalita byla pro obyvatele Kibery ještě atraktivnější a bezpečnější, proto uspořádali diskuzi mezi obyvateli a zástupci městské rady na téma synergie a propojení stávajících zařízení, jako jsou základní škola, obecní zahrady, veřejné toalety, hřiště, keramické studio, jednací sál a informační centrum. Spíš než na oblast sportu se diskuze zaměřila na maximální využití potenciálu všech zdrojů, kterými Silanga Sports Field disponuje, aby vznikla opravdová cílová lokalita pro místní s řadou pozitivních efektů. To je Power of 10 v praxi.

8. VYTVOŘTE KOMPLEXNÍ KONCEPCI ROZVOJE VEŘEJNÝCH MÍST

Komplexní přístup k rozvoji, podpoře a řízení veřejného prostoru vyžaduje strategie jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“. Pokud má transformace veřejných prostor probíhat ve větším rozsahu, potřebuje kvalitní vedení na nejvyšších úrovních města. Nedílnou součástí strategie jsou však i aktivity založené na postupu „zdola nahoru“.

Prvním krokem při přípravě koncepce města je upřímné zhodnocení aktuální funkčnosti veřejných prostor ve městě – nebo jejich nefunkčnosti. Města by si měla všímat školních pozemků, které často zejí prázdnotou, chátrajících parků nebo náměstí bez života. Hodnocení by mělo pokrýt každou městskou část a zahrnovat i zdejší obyvatelstvo a další zainteresované osoby a subjekty.

Tento postup by měl městu pomoci realizovat odvážnou konsenzuální vizi. Například v New Yorku se rozhodli ze stávajícího prostoru v ulicích každého z 59 distriktů vytesat nové „veřejné náměstí“. Díky této metodě, která postupně zahrnuje všechny distrikty, se mohou úředníci i místní veřejnost podívat na svou čtvrť z nové perspektivy. Jakékoliv úpravy veřejného prostoru musí být provázány i s novými developerskými projekty. Je na vládách, aby využily rostoucí trh s nemovitostmi ve městech a připravily pobídky pro developery, jejichž projekty ovlivňují podobu veřejného prostoru, který je třeba zachovat a podpořit. Malá daň z nových developerských projektů, jako například ta, kterou úspěšně zavedli v Chicagu, by se mohla stát zdrojem financí pro úpravy, které veřejný prostor vyžaduje.

Kolumbijská Bogota je jedním z těch měst, kde rozdělení na chudé a bohaté je silně zakořeněno i ve struktuře města a mnohé čtvrti trpí ekonomickou i geografickou izolací. V posledních dvaceti letech se představitelé města v čele s bývalým starostou Enriquem Peñalosou pustili do rozsáhlé kampaně s cílem využít veřejný prostor a dopravní systém k přemostění sociálních rozdílů. Jejich snahou je vytvořit příležitosti pro všechny obyvatele města Bogota.

Jednou týdně ovládne ulice Bogoty cyklistická akce Ciclovía.

Ústředním prvkem kampaně bylo zavedení systému rychlé autobusové přepravy TransMilenio, který pro veřejnost zajišťuje rychlé, efektivní a cenově dostupné spojení s důležitými částmi města. Denně tento systém využijí až 1,4 miliony osob. Po dokončení systém pokryje 388 km tras, a to za zlomek nákladů, které by vyžadovala výstavba stejně dlouhých tratí podzemního metra.

Dalším důležitým prvkem v komplexním přístupu k transformaci města Bogota je Ciclovía. Každou neděli a o svátcích se na několik hodin vybrané ulice města uzavřou automobilové dopravě a místní si naplno užívají jízdu na kole, procházky a další rekreační aktivity. Podobné akce upozorňují veřejnost na negativní důsledky automobilové dopravy na život jednotlivce i společnosti a jsou důležitou součástí snahy města o znovuzískání veřejného prostoru pro chodce a cyklisty. Vedení města rázně zasáhlo proti parkování na chodnících, hlavní ulici v centru města Jimenez Avenue proměnilo na pěší zónu a zavedlo systém, který omezuje vjezd autem po dobu dopravní špičky.

Starosta Peñalosa vedl také úsilí za rozšíření zelených a hracích ploch ve čtvrtích, které přiléhají k Bogotě, což v konečném důsledku přineslo i efekt v podobě nižší kriminality a omezení aktivit místních gangů. Velká část obyvatel města, která v dřívějších dobách neměla žádnou příležitost k rekreaci v blízkém okolí, nyní podniká bezpečné a zdravé outdoorové aktivity, ze kterých nejsou vyčleněny ani ženy a děti.

9. ZAČNĚTE V MALÉM A NEBOJTE SE EXPERIMENTOVAT, POSTUPUJTE V DUCHU HESLA „SNAZŠÍ, RYCHLEJŠÍ, LEVNĚJŠÍ“

Veřejný prostor je komplexní organická záležitost. Nelze čekat, že hned od začátku budete všechno dělat správně. Ta nejdokonalejší místa se postupně vyvíjela pomocí krátkodobých experimentů a ochotě testovat a v průběhu let kultivovat rozmanitá opatření. Jako příklad „snazší, rychlejší, levnější“ změny lze uvést různé typy posezení, zahrádky kaváren, vyznačené přechody a další úpravy, které využívají kreativní energii místní komunity a účinně ve veřejném prostoru generují nové způsoby využití i příjmy. Pokud něco nefunguje, zkuste cokoliv dalšího. Jste-li úspěšní, pokračujte v tom.

Arménské město Gyumri zasáhlo v roce 1988 silné zemětřesení, které usmrtilo 25 000 osob a dalších 100 000 připravilo o domov. V roce 2001 se bývalý provozní ředitel PPS Aram Khachadurian připojil k organizaci Urban Institute, aby pomohl vybudovat tisíce nových bytových jednotek pro rodiny, které doposud bydlely v provizorních příbytcích na území celého města. Tento program pro obnovu bydlení byl úspěšný a díky tomu se centrální náměstí znovu uvolnilo pro veřejnost i pro budoucí plány na jeho revitalizaci.

  

Náměstí v arménském Gyumri je poprvé plné lidí.

V květnu 2003 se na základě grantu Akademie pro rozvoj vzdělání dostala PPS do Gyumri, aby se podílela na počátečním úsilí znovuobnovit něco z občanského života, který byl pro toto arménské kulturní centrum charakteristický. Jako projektoví partneři se zapojily místní organizace Urban Institute a místní výbor architektů, plánovačů, nevládních organizací a úředníků města. I přes důvodné obavy z neúspěchu této snahy o participaci veřejnosti (neboť v šest tisíc let trvající arménské historii byl pojem participace prakticky neznámý) navštívilo celodenní workshop na téma placemakingu více než 70 osob. Následné nadšení ve městě okamžitě vyvolalo spolupráci napříč obory a odvětvími, a to v nebývalém rozsahu.

Hned o dva měsíce později proběhl „Festival nového Gyumri a Placemaking EXPO“. Obyvatelé Gyumri měli poprvé v životě možnost vidět náměstí plné lidí (odhadem jich bylo 35 000). Dlouhý seznam akcí a realizovaných opatření zahrnoval například květinový trh, který se pak konal pravidelně každé dva týdny, nový asfaltový povrch na ploše pro inline bruslaře, obří šachovnici z překližky, kterou nechal vyrobit místní šachový klub, sedm kaváren, noční osvětlení, pruhy, které navádějí dopravu správným směrem, nový městský mobiliář, trh s uměním, performance, taneční a gymnastická vystoupení, wrestlingové zápasy a dětské programy, květinové záhony, které vysázela místní církevní obec, nové pouliční značení a denní zpravodajské vysílání TV. Poté následovaly další a další aktivity jako součást oživení občanské společnosti.

10. VEDENÍ MĚSTA MUSÍ PRODPOROVAT VEŘEJNÝ PROSTOR, PROTO PROVEĎTE NUTNOU RESTRUKTURALIZACI

Bohužel, vlády obecně nejsou k podpoře veřejného prostoru a k placemakingu nijak vstřícné. Struktura jednotlivých odborů a povinných postupů totiž často realizaci efektivního veřejného prostoru brání. Odbor dopravy vnímá své poslání jako pohybující se dopravní provoz, odbor správy zeleně má za úkol vytvářet a udržovat zelené plochy ve městě, agentura pro rozvoj města se zaměřuje na developerské projekty, ne na prostor mezi nimi.

Záchrana veřejného prostoru v Mexiku, na které se podílí ministerstvo pro sociální rozvoj SEDESOL.

V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí. Tam, kde se placemaking uchytil, se správní orgány města obvykle přímo nezapojují do implementačních procesů, ale spoléhají na organizace, které se zabývají rozvojem obce, podporou podnikání a partnerskou spoluprací v obci a jejích částech. Tyto organizace se ujmou vedení a postarají se o to, aby došlo k žádoucím změnám.

Příkladem, který ukazuje správnou cestu, je Mexiko. Od roku 2007 „zachránilo“ mexické ministerstvo pro sociální rozvoj SEDESOL již 42 000 veřejných míst napříč celou zemí, a to prostřednictvím podpory společenských aktivit i pracovních výkonů, které vedly k obnově míst vhodných pro setkávání, sociální interakci a každodenní odpočinek v okrajových a ne příliš bezpečných částech měst. Cílem programu Záchrana veřejného prostoru je pomáhat zlepšit kvalitu života a bezpečnost díky revitalizaci veřejných prostor ve městech a metropolitních oblastech na území celého Mexika, a tím podpořit a posílit zdravý životní styl.

Dalším cílem této iniciativy je důsledně propojit rozvoj města s rozvojem společnosti, zvýšit participaci veřejnosti, posílit bezpečnost i prevenci protispolečenských jevů, a konečně podpořit pocit sounáležitosti, sociální soudržnost a rovnoprávnost mezi pohlavími.




« zpět | přehled