Česky English


2017/05/14 - Většina obyvatel Německa chce být méně závislá na svém autě


Většina řidičů aut si umí představit každodenní život bez auta, pokud k tomu bude mít vhodné podmínky. Podle reprezentativního průzkumu o ekologickém povědomí, který společně provedlo Federální ministerstvo životního prostředí (BMUB) a Německá agentura pro životní prostředí (UBA), by většina obyvatel Německa ráda snížila svou závislost na autě. Celých 91 % dotazovaných osob uvedlo, že by jejich život byl lepší, kdyby jejich mobilita nemusela být tolik závislá na osobním autě. 79 % osob by se líbilo, kdyby se jejich město nebo obec vyvíjela směrem, který podporuje jiné alternativy dopravy než osobní automobilovou.

Zdroj: https://www.umweltbundesamt.de/en/press/pressinformation/most-germans-want-to-be-less-dependent-on-their-car

Zveřejněno dne: 12. 4. 2017

Celý článek:

Federální ministryně pro životní prostředí Barbara Hendricksová k tomu řekla: „Lidé jsou připraveni zvládnout spoustu věcí bez aut, ale potřebují reálné a životaschopné alternativy. Méně aut, lepší a levnější místní spoje veřejné dopravy, kvalitní a bezpečné cyklostezky – přesně po tom velká část lidí touží, protože to by znamenalo vyšší kvalitu života i ochranu životního prostředí. Jde o jasný a silný signál ze strany veřejnosti k politikům a úředníkům činným v oblasti životního prostředí a rozvoje měst.“

Podle průzkumu je osobní auto stále tím nejdůležitějším dopravním prostředkem v Německu. 70 % dotazovaných používá své auto několikrát týdně. Velká většina z nich však vyjádřila přesvědčení, že za určitých podmínek si umí představit častější využití možností pěší nebo cyklistické dopravy. V závislosti na velikosti města si 46 až 61 % řidičů aut umí představit, že začnou jezdit autobusem nebo vlakem.

Předsedkyně UBA Maria Krautzbergerová uvedla: „Čistý vzduch a víc zeleně, to jsou cíle, kterých můžeme dosáhnout jen díky navýšení počtu autobusových a vlakových spojů a omezení počtu aut. Místní hromadná doprava tvoří páteř městské mobility. Musíme posílit její roli a především zajistit adekvátní financování. Uspějeme až tehdy, když konečně zrušíme dotace tam, kde dochází k poškozování životního prostředí, a budeme víc investovat do místní hromadné dopravy.“ UBA spočítala, že dotace v dopravním sektoru, které v důsledku škodí našemu prostředí, se v současnosti vyšplhaly až na více než 28 miliard euro ročně.

Koncepce udržitelnosti ve většinové společnosti pevně zakořenila. Ochranu životního prostředí už nepovažujeme za okrajové odvětví politiky, ale spíše za součást řešení velkých ekonomických a sociálních problémů, které jsou před námi. 67 % dotázaných se na ochranu životního prostředí dívá jako na nezbytnou podmínku pro splnění budoucích úkolů, jako je například globalizace. Velké procento populace považuje ochranu životního prostředí za základ pro prosperitu (58 %), konkurenceschopnost (51 %) a vytváření nových pracovních míst (48 %). Menší procento lidí ji spojuje se sociální spravedlností (37 %).

Jak průzkum také ukázal, stresy související s životním prostředím převládají zejména v sociálně znevýhodněných oblastech. 40 % respondentů v nízkopříjmové skupině uvedlo hluk jako intenzivní narušení, ve srovnání s 27 % ve skupině s vyššími příjmy. Stejně tak se lidé s nižšími příjmy (45 %) cítí víc ovlivněni znečištěným ovzduším než lidé s vyššími příjmy (28 %). To znamená, že aktivní ochrana životního prostředí je vlastně totéž jako ochrana zdraví a přispívá k sociální spravedlnosti.

Umweltbundesamt Headquarters; Wörlitzer Platz 1; 06844 Dessau-Roßlau; Germany

 

 

 




« zpět | přehled