LIDSKÝ ROZMĚR

Název stránky je odvozen od stejnojmenného filmu Lidský rozměr, který řeší jednu zásadni otázku - velkoměsta jsou moderní a okouzlující, Jsou však opravdu dobrými místy k životu? Vizionářský dánský architekt Jan Gehl a jeho kolegové se snaží navrhovat města jako místa pospolitosti a blízkosti. Chtějí v nich vytvořit více prostoru pro chodce a cyklisty a vrátit život do ulic mezi budovami.

Nebo se na problém můžeme podívat z jiné stránky - na principu dávného sporu dvou filosofií: Adam Smith vs. John Nash. Systémy plánování tras a navigační systémy v tichosti změnily způsob, jakým vnímáme město, v němž žijeme, i způsob, jak cestujeme. Natolik jsme si zvykli na navigaci, že si už ani nevzpomeneme na statické mapy, které jsme zkoumali v atlasech, ani na ty obrovské skládací mapy, které byly uložené v palubní desce auta. Jenže někdo musel navigaci naprogramovat a do své práce vložil kus své osobnosti, svého pohledu na svět ... Buď budeme věřit myšlence, že doprava bude regulována vlastními principy nabídky a poptávky, tou tzv. neviditelnou rukou, nebo se ztotožníme s myšlenkou Johna Nashe, kterou režisér Ron Howard  skvěle vysvětluje ve filmu Čistá duše: nejlepšího výsledku dosáhneme, pokud každý aktér dělá to, co je nejlepší pro něj samotného, a současně optimalizuje výsledek pro ostatní aktéry. 

SERIÁL K ZAMYŠLENÍ (Doprava opravdu v tom nejširším kontextu - pohled filosofický a sociologický)

  • Dávný spor: Adam Smith vs. John Nash; Jeden (centrální) mozek vládne všem. Systémy plánování tras a navigační systémy v tichosti změnily způsob, jakým vnímáme město, v němž žijeme, i způsob, jak cestujeme. Natolik jsme si zvykli na navigaci, že si už ani nevzpomeneme na statické mapy, které jsme zkoumali v atlasech, ani na ty obrovské skládací mapy, které byly uložené v palubní desce auta. V současnosti se hodně změnilo.
  • Dánské hygge je nový fenomén, který hýbe Evropou.Jednou z velkých inspirací značky Města s dobrou adresou je stejnojmenná dánská výstava. Nikdy ale doposud nebyla spojena s termínem hygge, které je snad nejpopulárnější a nejpoužívanější slovo v dánštině vůbec! A právě toto slovo nám má pomoci pochopit samostatnou podstatu výstavy. My možná vidíme jen infrastrukturu, veřejný prostor, ale uniká nám to podstatné.
  • Většina obyvatel Německa chce být méně závislá na svém autě. Většina řidičů aut si umí představit každodenní život bez auta, pokud k tomu bude mít vhodné podmínky. Podle reprezentativního průzkumu o ekologickém povědomí, který společně provedlo Federální ministerstvo životního prostředí (BMUB) a Německá agentura pro životní prostředí (UBA), by většina obyvatel Německa ráda snížila svou závislost na autě.
  • Jak měřit spokojený život? Právě to se snaží postihnout koncept kvality života. Koncept značky Město s dobrou adresou pracuje také s tématem Lidského rozměru, který vede dopravní specialisty a ekonomy i k jinému pohledu na dopravní plánování, než který znají. I proto je koncept značky Město s dobrou adresou úzce propojen se strategickým dokumentem Česká republika 2030.
  • Deset knih, které doporučuje Václav Cílek. Václava Cílka jsme si jako podporovatele značky Město s dobrou adresou nevybrali náhodou. Doprava je technický obor a většinou o něm rozhodují technicky zaměření lidé. Jenže dopravní prostředky využívají lidé a s tím si občas technické obory moc neví rady. Ve světě techniky se dá vše změřit, zvážit, vyčíslit, jenže člověk se nedá naformátovat do tabulek.
  • O manipulaci, předpravdě, postpravdě, faktech. V Olomouci každoročně probíhají tzv. Ekologické dny (EDO). Loňské byly na téma "Co nás vyhání z domovů? Společná porada o našem světě." V programu EDO nechyběla ani reflexe z pohledu života ve městě Olomouci, s důrazem na dopravu, mobilitu, aneb řešení pohybu lidí po městě. Diskutovalo se také na téma, zda se vůbec mohou hodnoty propojovat s otázkami řešení dopravy.
  • SOCIALISMUS - o skutečné kvalitě a značkách jsme nevěděli. A jak jsme na tom dnes? Přinášíme úryvky z rozhovoru s historikem Martinem Francem, který vyšel v magazínu DNES dne 12.1.2017. Jeho oborem jsou dějiny každodennosti. Zkoumání běžného života obyčejných lidí. Díky tomuto oboru je tak zprostředkováván hlas těch vrstev, o kterých dosud nebylo slyšet.
  • Život bez auta jde i s dětmi. Namísto spěchu upřednostňuje rodina z Frýdku-Místku kvalitní život. Ochrana životního prostředí, únava z neustálého spěchu a důraz na kvalitu života. Z těchto důvodů se Markéta a Stanislav Ubíkovi z Frýdku-Místku rozhodli žít bez aut. Změna u nich nenastala ani poté, co se vzali a pořídili si rodinu. Důvodem nejsou finance, ale životní filozofie a hodnoty, které rodina vyznává. Ubíkové vadí kromě smogu a špinavého vzduchu také ...více
  • „Let is Make the City Again“Novinka byla napsána na motivy článku "Pozdní stadium nebezpečné civilizace typu nula", který vyšel od Tomáše Sedláčka v Hospodářských novinách dne 1.12.2016. V článku je civilizace typu nula definována následovně: "je typicky lokální a využívá lokální energie". Co to má společného se značkou Město s dobrou adresou?
  • Svátky klidu, pohody a koordinace. Před nám jsou vánoce, které jsou označované nejen za svátky klidu a pohody, ale také marketingu a koordinace. Ptáte se, co to má společné se značkou Město s dobrou adresou? Také značka Město s dobrou adresou je spojená s marketingem a s koordinací. Otázka zní - jedná se o stejný marketing a koordinaci? Nejprve se zaměříme na vánoční svátky.
  • V Bhútánu měří štěstí jinak. Malé je krásné, tvrdil již před čtyřiceti lety britský ekonom německého původu E.F.Schumacher. Není třeba být posedlý kvantitativním růstem a velkostí. Příroda miluje rozmanitost. Diverzifikuje a podobně by se měla chovat i lidská společnost. Vezměme si jako příklad závislost na fosilních palivech, která pokrývají asi 85 procent celosvětové spotřeby energie.
  • SPOLEČNOST: Die Ordnung. Ztratíme-li smysl pro vnitřní ordnung, dříve nebo později nám někdo vnutí svůj vlastní pořádek. Žijeme v době, kdy se v Evropě rozpouštějí fyzické hranice. Nejsme schopni zajistit kontrolu na svých vlastních státních hranicích, což je samozřejmě velice riskantní. Ale je tady něco ještě mnohem riskantnějšího, totiž fakt, že se nám rozpouštějí hranice myšlenkové.
  • Jak budeme žít v roce 2036? „Jak budeme žít v roce 2036?“, ptá se Tomáš Sedláček a dalších 19 osobností v nové knize, která zaplnila pulty knihkupectví 19. října. Její název zní jednoduše: 2036 s podtitulem Tomáš Sedláček a hosté: Jak budeme žít za 20 let? Atraktivní sborník přináší dosud nevyřčené představy o budoucnosti. Specialista na dopravu zde ale není.
  • Co se děje se světem? Dne 13.10.2016 vyšla kniha Václava Cílka (podporovatele značky Město s dobrou adresou) „Co se děje se světem?“ V magazínu DNES vyšel s ním ve stejný den rozhovor. Poslední tři otázky míří ke klimatickým změnám a novému konceptu Antropocén. Rozhovor nás zaujal zejména v souvislosti s dopravou a prezentací profesora Udo Beckera z TU Dresden na téma „Jak zajistit mobilitu“.
  • Město s dobrou adresou a sociologie. Bylo by chybou dopravu a mobilitu, tedy i Plán udržitelné městské mobility, spojovat jen s technickým oborem. Jedním z cílů značky Město s dobrou adresou je i pokusit se propojit ryze technický obor se sociologií. Není jisté, kolik dopravních odborníků zná polského sociologa Zygmunta Baumana, který je jedním z nejvlivnějších sociologů dneška.
  • Rozhovor s náměstkem pro dopravu, který byl odvolán. Život je ošidný. Dnes tu jsi, ale zítra už tomu tak nemusí být. Nejhorší variantou je smrt, lepší variantou je politická smrt. V tomto případě se naštěstí může jednat o dočasnou záležitost. Ale proč o tom píšeme? Začátkem listopadu byl odvolán náměstek primátora Jihlavy. Na tom by nebylo nic zvláštního, neboť politici přicházejí a odcházejí.