OECD varuje Českou republiku před důsledky stárnutí

05. 11. 2018

V roce 2018 se Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-Operation and Development) obrátila na Českou republiku s výsledky své pravidelné analýzy, které včetně doporučení členským zemím zveřejní každé dva roky pod názvem „Hospodářské přehledy zemí OECD“. V letošním roce se doporučení zaměřily na tři hlavní témata: doporučení v oblasti zdravotnictví, zmírnění následků trendu stárnoucí populace a politika v oblasti životního prostředí.

K výstupům dnes svolalo konferenci Ministerstvo zdravotnictví. Zjištění a následných doporučení OECD byla celá řada. Tento článek se zabývá jen výběrem z kapitoly zaměřené na zdravotnictví. Celá zpráva je velmi obsáhlá a doporučujeme její prostudování, jednotlivými tématy se právě kvůli velkému objemu dat budeme věnovat postupně a po částech.

Zásadní varování zaznělo z úst Falilou Falla z ekonomického odboru OECD, který se na přípravě zprávy podílel: „Česká populace stárne rychleji, než je tomu ve většině evropských zemí. Financování důchodů, zdravotní péče a dlouhodobé péče v současné době zaujímá více než 43 % státního rozpočtu. Pokud bude tento trend pokračovat, v roce 2060 budou sociální výdaje v zaujímat více než 75 % rozpočtu.“ 

 

Stárnutí populace bude mít vliv na veřejné finance.

Aby byl systém péče dlouhodobě udržitelný, je třeba nastavit určité nástroje, které zmírní důsledky tohoto trendu.

Stejně jako v mnoha zemích OECD by Česká republika mohla zvážit pevné svázání věku odchodu do důchodu s očekávanou dobou dožití. Zlepšení efektivnosti u poskytování zdravotní péče by mohlo zmírnit dopad stárnutí populace na výdaje ve zdravotnictví.

Jak ale prodloužit dobu, po kterou je člověk aktivní a zdravý? Ministr zdravotnictví  Adam Vojtěch hovořil především o poskytování zdravotní péče a vytváření podmínek pro zdravotnická zařízení. Zmínil nicméně i oblast prevence: „Měli bychom věnovat pozornost nejen poskytování zdravotní péče, ale také prevenci s ohledem na zdravý životní styl. To je velká oblast, která má velký vliv na celkový zdravotní stav populace.“

Velkou roli zdravému životnímu stylu přiřazuje Světová zdravotnická organizace (WHO). „Aktuálně máme tři hlavní priority. Jednou z hlavních je prodloužení aktivního života – to znamená, aby lidé nejen žili déle, ale aby mohli být také déle aktivní a zdraví“, komentoval to Srdan Matič, ředitel Národní kanceláře WHO v ČR.

Jak dále zaznělo, celkově systém zdravotnictví funguje dobře, jen je třeba ho zefektivnit. Níže najdete kompletní doporučení pro ČR, včetně celkové analytické zprávy.

 

Doporučení ke zlepšení systému zdravotní péče:

PROBLÉM - ZJIŠTĚNÍ DOPORUČENÍ OECD

Neexistuje harmonizovaný monitorovací systém pro hodnocení zdravotních služeb. Vyhláška, která stanoví ceny za zdravotní služby (úhradová vyhláška), maří jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami.

Postupně zaveďte úhradový mechanismus odměňování za výkonnost pro nemocnice a lékaře založený na širokém souboru ukazatelů výkonu.

Snižte vliv úhradové vyhlášky tím, že omezíte její rozsah působnosti a ponecháte prostor pro jednání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče.

 

Počet nemocničních lůžek je stále nad průměrem OECD.

Platové ohodnocení praktických lékařů je tvořeno převážně kapitačními platbami a méně výkonovou úhradou, což je méně výhodné než u ambulantních specialistů.

Pokračujte ve snižování počtu nemocničních lůžek pobízením regionů a obcí, aby restrukturalizovaly kapacity zdravotnických služeb a zařízení.

Posilte úlohu primární péče prostřednictvím gate-keepingu a dalšího posunu směrem k lepší kombinaci kapitační platby a výkonové úhrady.

Průměrný věk lékařů je vysoký a v budoucnu může v jeho důsledku dojít k omezení přístupu ke zdravotní péči.

Je příliš málo absolventů ošetřovatelství.

Aspekty nezdravého životního stylu, jako je kouření, konzumace alkoholu a prevalence obezity, jsou blízko nebo nad průměrem OECD.

Zvyšte kapacitu lékařských fakult a počet studentů prostřednictvím stipendií a zajistěte udržitelné financování vysokých škol.

Zvyšte daně z tabáku, alkoholu a zvažte zavedení daní z nezdravých potravin a nápojů.

Podporujte zdravější životní styl a dále rozvíjejte vzdělávání, prevence nemocí a screening.

 

Rozdíly ve financování zdravotní péče poskytované v nemocnicích a zařízeních dlouhodobé péče motivují nežádoucím způsobem k využívání nemocnic.

Slaďte úhradové systémy pro dlouhodobou péči v oblasti zdravotní a sociální péče pomocí koordinace využívání spoluúčasti. 

 

Níze najdete kompletní zprávy v českém a anglickém jazyce.

Návrh řešení každopádně již existuje. Před čtyřmi lety schválila Vláda České republiky akční plán pro Národní strategii Zdraví 2020, a to na svém zasedání dne 20. 8. 2015. Tato strategie jasně definuje priority České republiky v oblasti péče o zdraví, které povedou ke zlepšení zdravotního stavu našich občanů. Existence tohoto dokumentu nám také umožňuje čerpat finanční prostředky z evropských fondů, což je pro realizaci akčních plánů zásadní. Jejím účelem je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace.

Stručné shrnutí akčního plánu Podpora pohybové aktivity

Naprostá většina dětí v České republice nemá doporučovanou minimální pohybovou aktivitu, tj. 60 minut denně. V dospělém věku potom většina populace vykonává profese, u kterých je energetický výdej během dne minimální. Ve zvýšené míře tak trpíme chronickými neinfekčními onemocněními, kterým se ve většině případů dá předejít. Pasivní životní styl je jedna z hlavních příčin jejich vzniku.

Navrhovaná řešení:

  • podpora pohybové aktivity ve vzdělávání
  • aktivní mobilita
  • podpora sportu pro všechny a aktivního využívání volného času
  • podpora pohybové aktivity ve zdravotnictví a sociálních službách
  • podpora pohybové aktivity u zaměstnavatelů
  • pohybová aktivita, prostředí a infrastruktura

Je dobré, že Česká republika je již na tuto situaci připravena.  

  

OECD a její aktivity

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-Operation and Development) je mezinárodní vládní organizací se sídlem v Paříži. Je nástupkyní Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě, která měla za úkol poválečnou hospodářskou obnovu. OECD vznikla v roce 1961, kdy vešel v platnost její zakládající dokument „Konvence o OECD“. Více o činnosti OECD najdete na stránkách Ministerstva zahraničí.

 

Další užitečné informace:

 

Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.


Štítky: Zdraví a aktivní mobilita (Fakta a čísla, tag15), Aktivní mobilita (Mezioborového plánování, tag17)

Aktuality