Města směřují k dopravnímu kolapsu, je třeba změnit přístup

03. 03. 2014

Světovou populaci tvoří v čím dál větší míře obyvatelé měst. V současné době žije v urbanizovaných oblastech přibližně 50% celosvětové populace, tedy 3,5 miliardy lidí. Toto číslo má ale do roku 2050 dosáhnout až 70%, což odpovídá 6,3 miliardám obyvatel. Z celkového počtu podniknutých cest tvoří cesty v urbanizovaných oblastech 64%, do roku 2050 se však očekává, že se jejich počet ztrojnásobí. 

„S malou nadsázkou lze říct, že stávající systémy městské mobility jsou díky své omezené kapacitě blízko zhroucení. Při zachování stávajícího stavu bude v roce 2050 průměrná doba strávená v dopravních zácpách na jednoho obyvatele města činit 106 hodin ročně, což je třikrát více než dnes,“ komentuje naléhavost problému Dean Brabec, Managing Director CEE společnosti. Arthur D. Little.

„Výrazný nárůst objemu automobilové dopravy v centrech měst a obcí je závažným problémem, který významně ovlivňuje životní prostředí obyvatelstva,“ konstatuje také Luděk Sosna, ředitel Odboru strategie Ministerstva dopravy ČR.

Existují jen tři možné scénáře vývoje v našich městech:

  • scénář A – dobrá dostupnost zaměřená na motorovou dopravu
  • scénář B – dobrá dostupnost pro všechny zkvalitněním mobility „krátkého dosahu“
  • scénář C – udržitelná dostupnost s významnými změnami v dopravním chování

A jak to vypadá dnes v naších městech?

Evropská unie je sice jen jedna, ale „komunistická železná opona“ zůstala ještě v myslích mnoha obyvatel zemí střední a východní Evropy, což se dotýká i vnímání dopravy. Vše nasvědčuje tomu, že v bývalé střední a východní Evropě jsme se stále „nenasytili“ pocitu z vlastnictví auta a že pro mnoho lidí stále představuje důkaz společenského postavení. Není proto divu, že plánování dopravy v mnoha případech počítá hlavně s osobními automobily.

Na druhé straně při plánování našich měst je stále jízdní kolo jen alternativou k hlavnímu proudu dopravy a jeho podpora je často možná jen díky mimořádnému nasazení několika málo jedinců na městském úřadě. Ale i když město samotné přijme nový pohled, v praxi se jeho zástupci stále setkávají se zastaralou legislativou, nerovnými podmínkami financování a především představou, že jízdní kolo patří do lesa, v lepším případě na cyklostezku.

Základní problém je, že doprava se ve městech nevnímá, ani neřeší integrovaně. Koncepční dokumenty jsou stále realizovány izolovaně a dělené na řešení automobilové dopravy, dopravy v klidu, hromadné veřejné dopravy, cyklistické a pěší dopravy. Je často úsměvné, jak např. generel cyklodopravy na jedné ulici navrhne cyklistický pruh a generel parkování na stejné ulici navrhne místo pro parkování. Místo nich by možná mohly být generely uličního prostoru (nebo zklidňování), které však neexistují.

Důvod tohoto izolovaného myšlení je prostý. Cyklistická a pěší doprava se v naší společnosti stále nebere vážně a její přínosy nejsou zcela pochopeny. Pro ty, kdo se snaží zavádět nové myšlenky a postupy, je jedním z nejtěžších úkolů překonat zavedená klišé. Často slyšíme „Nejsme v Holandsku či v Dánsku, u nás nejsou tak vhodné podmínky“. Zjednodušeně – mezi městy západní, střední a východní Evropy existuje jeden podstatný rozdíl. Představitelé západních měst hovoří o cyklodopravě jako o součásti dopravy, se kterou moderní města musejí počítat. Nehovoří se tu o cyklonadšencích, ale spíše o nástrojích, které mají obyvatele měst motivovat k častějšímu použití některé z „koalice udržitelné dopravy“ (tedy veřejné dopravy, cyklodopravy a pěší dopravy). Otázky nestojí na tom, jestli cyklistickou a pěší dopravu podporovat či ne, ale jakými prostředky, kdy a kolik to bude stát.

Prosadit integrovaný přístup znamená vychovávat odborníky s rozšířeným myšlením a mezioborovým přesahem a šířit povědomí o koncepčně dobře zvládnutých procesů a výsledných realizací. 

V minulém týdnu proběhl dne 26.2.2014 seminář Cyklistické akademie v Domažlicích a druhý den 27.2.2014 byla představena akademie na konferenci "Mobilita obyvatelstva 2014" v Brně.

V obou případech bylo snahou ukázat, že Cyklistická akademie se nesoustředí jen na cyklistickou dopravu, ale naopak se na mobilitu obyvatel dívá v širším kontextu. Cyklistická akademie zahrnuje 40 lekcí, ale jedná se o principy, které se mohou vztáhnout na dopravu jako celek.

40 lekcí cyklistické akademie lze tak prezentovat také jako „Akademii mobility“.

Podrobné informace:

  • Seznam 40 lekcí (řízení procesu a financování, tvrdá a měkká opatření)
Modul: Novinky