Na čem pracujeme a kde se potkáme?
To nejdůležitější posíláme také formou zpravodaje několikrát ročně:
07. 11. 2026
Současná velká dopravní výzva spočívá v zajištění toho, aby všechny druhy dopravy fungovaly společně, efektivně a udržitelně. V moderní terminologii se takovému pojetí říká „Multimodální udržitelná mobilita“. Jak zvýšit šanci na úspěšnou realizaci takového přístupu? Článek se snaží napovědět. Pojmenovává překážky, připomíná principy strategického plánování, nastiňuje možností financí, popisuje význam práce s informacemi a daty a upozorňuje, že je potřeba ověřovat řešení na konkrétních projektech. V závěru také navrhuje společný postup a konkrétní kroky.
Článek pro vás připravili:
Úvod
Velmi často se stává, že debaty o dopravě jsou až příliš často pojímány jako soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy. Veřejná doprava versus osobní automobily. Jízda na kole versus jízda autem. Železniční nákladní doprava versus osobní doprava. Letadla versus vlaky.
Výzva však nespočívá ve výběru jednoho druhu dopravy na úkor druhého. Výzva spočívá v zajištění toho, aby všechny druhy dopravy fungovaly společně, efektivně a udržitelně. V moderní terminologii se takovému pojetí říká „Multimodální udržitelná mobilita“. V jiném úhlu pohledu je také dobré znát význam termínu „Multimodální dopravní uzel“.
Nebojte se! V žádném případě článek nebude o odbornosti, ale o ryze přízemních věcech jako je strategické plánování, finance, či práce s informacemi a daty. Článek také „nespadl z nebe“, ale shrnuje výstupy dvou akcí, které proběhly v letošním roce. První byla konference CityChangers (11. 3. 2026, Praha, CIIRC)[1] a druhou byla konference Doprava budoucnosti od evropských pravidel k investicím (22. 9. 2026, Praha, CIIRC ČVUT)[2].
Organizátory konferencí byl Spolek Partnerství pro městskou mobilitu (PMM), z. s. Svazek obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR (SO MOA) a Národní centrum Dopravy 4.0 (NCD 4.0), kteří společně chtějí propojit znalost potřeb území s odbornou, datovou a technologickou podporou. Cílem je přesněji pojmenovat překážky, ověřit řešení na konkrétních projektech a zvýšit jejich šanci na úspěšnou realizaci a také lépe pochopit, co znamená „Multimodální udržitelná mobilita“, či „Multimodální dopravní uzel“.
Výchozí stav pro nové radnice
Města dnes pracují s řadou paralelních dokumentů – SUMP, SECAP, TEN-T, strategické plány, územní a další sektorové strategie. Je potřeba omezit duplicity a jednotlivé strategie vzájemně propojit. Do budoucna by měl být systém postaven více na společných cílech, datech a projektových portfoliích než na vytváření dalších a dalších samostatných dokumentů.
Jedním z nejsilnějších témat je mezera mezi strategickým plánováním a skutečnou realizací projektů. Samotné vytvoření strategie nezaručuje její naplnění. U komplexních projektů města často narážejí současně na tři skupiny problémů: finanční, metodické a legislativní. Budoucí systém by proto měl mnohem více podporovat implementaci.
Také víme, že města a jejich okolí mají připravené strategie i projektové záměry, jejich uskutečnění však brzdí nejisté finance, roztříštěná a neaktuální data, složité povolování a nejasné vazby mezi územními a státními prioritami.
Pojďme si tedy tato úskalí rozebrat a nastínit možná řešení
První překážkou je rozdíl mezi strategickým plánem a dílčí projektovou přípravou. Města plánují dopravní systémy a toky pomocí statických dokumentů, které jsou již v okamžiku projednání a závěrečného schválení (často procesy, které trvají i několik let) často zaostalé a překonané. Pracují s plány udržitelné mobility, klimatickými plány, požadavky sítě TEN-T, moderními trendy v oblasti čisté mobility, autonomní dopravy, sdílení a dalšími dokumenty, které se mnohdy překrývají či jsou dokonce v rozporu. Proto je potřeba stavět budoucí plánování na společných moderních cílech, dynamických modelech a pravidelně aktualizovaných datech a konkrétních investičních záměrech zohledňujících demografii, klimatické změny, potřebu férové distribuce využití různých módů dopravy. Klíčové je také jasnější propojení městských a integrovaných strategií s regionálními a národními investičními prioritami.
Nyní se začíná zpracovávat Strategie regionů 2028–2034, kde kraje budou definovat své priority, které by měly být v souladu s plány měst.
Druhou překážkou jsou rozdílné možnosti financování a nejistota ohledně budoucích zdrojů. Město Praha podle návrhu rozpočtu na rok 2026 vydá na dopravu 41,5 miliardy korun, odhadované náklady staveb v jejím akčním plánu mobility i přesto přibližně dvacetkrát převyšují tyto roční investiční výdaje. Menší aglomerace mají méně vlastních příjmů a hůře zapojují soukromé zdroje. Jeden model financování proto nemůže stejně fungovat pro Pražskou a Ostravskou metropolitní oblast i Ústecko-chomutovskou aglomeraci. Zásadní je předvídatelnost budoucích zdrojů – dosud nejsou známé konkrétní částky pro oblast dopravy z evropských fondů, z řízených programů EU či vlastních zdrojů z veřejných rozpočtů. Neexistují ani přesnější odhady, což zvyšuje nejistotu při plánování investic do nové městské infrastruktury, modernizace vozového parku veřejné dopravy či přechodu na čistou mobilitu.
Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost aktuálnímu vývoji evropského financování po roce 2027, mimo jiné i připravovanému Národnímu a regionálnímu partnerskému plánu (NRPP – nahradí všechny dosavadní národní operační programy), který sice už dnes pracuje s termínem „Multimodální dopravní uzel“, ale ještě není upřesněno, jaké položky by měly být jeho součástí. Proto je potřeba včas řešit, jak budou SUMP a další městské strategie propojeny s budoucími investičními prioritami. Je třeba se odkazovat také na preference Evropské investiční banky, jaké projekty chce do budoucna podporovat. Nyní to je zejména železniční infrastruktura a udržitelná multimodální doprava/mobilita.
Třetí překážkou jsou roztříštěná data a odpovědnost za ně. Města potřebují vědět, jaká data jsou k dispozici, kdo je spravuje a jak je lze propojit. Pro kvalitní plánování dopravy je přitom zásadní, aby byla data aktuální a zachycovala dynamické změny pro následné plánování i případné zásahy (řízení) v reálném čase. Důležitou otázkou je i to, jak s daty pracovat vůči veřejnosti, resp. uživatelům dopravy. Teprve potom lze smysluplně využít dopravní modely, digitální dvojčata a umělou inteligenci.
Možná řešení nabízí právě ukončený evropský projekt Active2Public Transport
Česká republika může vycházet ze zkušeností a výstupů z právě ukončeného evropského projektu Active2Public Transport[3] (A2PT), kde spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. byl jeden z partnerů. A2PT přinesl podněty pro podporu tolik potřebné multimodality jako jednoho systému, nikoli pro podporu oddělených projektů jednotlivých druhů dopravy. A2PT řešil praktickou otázku: jak z chůze, jízdního kola a veřejné dopravy vytvořit jednu srozumitelnou a použitelnou cestu, jak lépe vysvětlit, co znamená „Multimodální udržitelná mobilita“, či „Multimodální dopravní uzel“.
Všichni se mohou inspirovat souborem přenositelných nástrojů pro veřejnou správu, dopravce a plánovače, a to pod názvem A2PT Online Toolbox[4]. Ten nabízí příklady a doporučení pro přístup ke stanicím, parkování a přepravu kol, sdílenou mobilitu, informace, plánování cest, jízdenky, služby, data, komunikaci a podobu dopravních uzlů. Společné „Design Principles“ zdůrazňují bezpečnost, bezbariérovost, intuitivní orientaci, spolehlivost a dlouhodobou údržbu. Tento akční plán tak vytváří rámec pro jejich širší zavádění.
A2PT Online Toolbox zohledňuje celou cestu cestujícího: bezpečný pěší a cyklistický přístup, kvalitní uzel, návaznost spojů, přepravu a parkování kol, jednotné informace i komunikaci s veřejností. Důležitá je ale spolupráce státu, krajů, měst, správců infrastruktury a dopravců a možnost pilotní řešení ověřit před rozšířením.
Rovněž se lze inspirovat metodikou pro vytvoření kvalitního akčního plánu pro již zmiňované „Funkční město“[5] a také mapovým portálem podporující plánování bezpečné a souvislé cyklistické sítě a jejího napojení na zastávky a stanice: https://olkr.stavbycyklo.cz/.
Společný postup – od potřeb měst k realizaci projektů
Jelikož překážek a nástrojů k jejich odstranění je celá řada, tak SO MOA, NCD 4.0 a PMM uzavřely Memorandum o spolupráci, jehož záměr představili 16. září v Poslanecké sněmovně. SO MOA do partnerství přináší zkušenosti čtrnácti největších českých měst, znalost místních podmínek a portfolia připravovaných investic. NCD 4.0 přidává odborníky na data, digitální technologie, financování a projektovou přípravu a propojení na univerzity, stát a průmysl. PMM bude do navazující práce přinášet zkušenosti své sítě měst, krajů a odborníků s plány udržitelné mobility a s převodem opatření do městské praxe. Přináší také svou komunikační kampaň ZVOLNI[6] a nástroj pro plánování bezpečné dopravní sítě pro cyklisty CYKLOVIZE[7].
„Společný postup partnerů má začít výběrem konkrétních problémů a projektů v metropolitních oblastech a aglomeracích. Partneři u nich identifikují překážky, potřebná data a očekávané přínosy a zároveň nastaví způsob financování a odpovědnost za další přípravu. Pilotní řešení následně ověří v praxi a výsledky nabídnou dalším městům. Zkušenosti z území budou následně využity také v dialogu se státem o metodice, legislativě a budoucím financování dopravy po roce 2027,“ potvrdil přidanou hodnotu uzavřeného memoranda Miroslav Žbánek, předseda SO MOA.
„Metropolitní oblasti a aglomerace znají potřeby svých měst a jejich zázemí. Ve spolupráci s NCD 4.0 a dalšími odbornými partnery získáme odbornou a datovou oporu, která nám pomůže problémy a překážky pojmenovat dříve a připravit kvalitní projekty především do přímo řízených dotačních programů EU tak, aby měly reálnou šanci na financování a realizaci,“ doplnil Erich Beneš, ředitel Svazku obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR.
„Úspěšný projekt musí spojit potřeby celého území, kvalitní data, proveditelné technické řešení a udržitelné financování. S metropolitními oblastmi a aglomeracemi chceme tento postup ověřit na konkrétních projektech a vytvořit z něj zkušenost použitelnou i pro další území,“ uvedl Tomáš Kantor, provozní ředitel Národního centra Dopravy 4.0.
„Klíčem k pochopení financování je zajištění vazby strategických dokumentů na TEN-T a požadavky evropské legislativy, ale také na energetiku, klimatické plánování a širší rozvoj městských oblastí. Je potřeba odkazovat se na nařízení o TEN-T (EU) 2024/1679, které klade větší důraz na městské uzly, tzv. Funkční města[8]. Nařízení uznává, že výkonnost evropské dopravní sítě (TEN-T) závisí nejen na kvalitě dopravních koridorů mezi městy, ale také na tom, jak napojení na tyto koridory fungují uvnitř měst a v jejich okolí“, potvrzuje Jaroslav Vymazal, předseda spolku Partnerství pro městskou mobilitu, z. s.
Poznámka: zdroj citací: https://moa-cr.cz/aktuality/spoluprace-metropolitnich-oblasti-a-narodniho-centra-dopravy-40-ma-urychlit-pripravu-dopravnich-projektu-v-ceskych-mestech-a-jejich-zazemi/
Směr další práce
Pro další diskusi se rýsují tyto hlavní okruhy:
[1] https://konference2026.citychangers.eu/
[2]https://moa-cr.cz/aktuality/spoluprace-metropolitnich-oblasti-a-narodniho-centra-dopravy-40-ma-urychlit-pripravu-dopravnich-projektu-v-ceskych-mestech-a-jejich-zazemi/
[3] https://www.dobramesta.cz/multimodalita
[4] https://www.akademiemobility.cz/a2pt-toolbox
[5] https://www.akademiemobility.cz/kvalitni-sump
[8] https://konference2026.citychangers.eu/funkcni-mestska-oblast
