Olomouc a Prostějov vstoupili do „smogové ligy“ – mají ovzduší zamořené prachem i rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Olomouc zná cestu ven, u Prostějova

08. 11. 2014

Dle tiskové zprávy Centra pro životní prostředí a zdraví č. 27/2014 z 6. listopadu 2013 Olomouc a Prostějov vstoupili do „smogové ligy“ měst, která už přečerpala celoroční kvótu znečištění prachem. Statutární město Olomouc si je této skutečnosti vědomé a chce razantně měnit svou politiku podpory udržitelné mobility ve městě. Pro rok 2015 se chystají velké změny, o kterých vás budeme průběžně informovat. Co se týče Prostějova, nevíme. Proto nebude komentovat jejich dopravní budoucí politiku.

A kde je vůbec problém?

Znečištění ovzduší prachem v Olomouci a v Prostějově přesáhlo legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2013 m&aa cute ; znečištění ovzduší prachem v České republice na svědomí asi 5200 předčasně zemřelých lidí a 1900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1)

„Obyvatelé Olomouce i Prostějova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Olomouc-Hejčín a Prostějov překročily 36-krát denní limit 30. října. Ale vysoký počet dnů s překročeným limitem měla obě města v předchozích letech (3).“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (4) a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v Olomouci ani v Přerově za poslední roky sice zákonný limit nepřesáhla, ale výrazně překračovala hodnotu doporučenou WHO pro ochranu lidského zdraví. V Prostějově zhruba o 50 až 70% a v Olomouci o 20 až 80 procent.“ (3)

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. „Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicn&i acut e; onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „Roční průměrná koncentrace jemného prachu se v Olomouci v minulých letech pohybovala na hranici zákonného limitu, ale přesto ohrožuje zdraví lidí, neboť hodnotu doporučenou odborníky WHO pro ochranu zdraví překračovala téměř 2,5krát. V Prostějově měření jemného prachu neprobíha lo, n icméně podle modelového výpočtu ČHMÚ dosahovalo znečištění v letech 2009 až 2013 více než dvojnásobku doporučení, které pro ochranu lidského zdraví vydali odborníci Světové zdravotnické organizace.“

Olomouc má problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem (BaP). „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice Olomouc-Hejčín tento limit minulých letech překročila o 60 až 70 %,“ upozornil Šuta a dodal: „V Prostějově měření benzo-a-pyrenu neprobíhalo, nicméně podle modelového výpočtu ČHMÚ znečištění v letech 2009 až 2013 překračovalo ve městě limit v průměru o 80 až 90 %.“

Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu 50 µg/m3 pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Znečištění ovzduší prachem a benzo-a-pyrenem v letech 2009 až 2013 na monitorovacích stanicích v Olomouci a v Prostějově (viz foto)

(4) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(5) Pětileté průměrné koncentrace za léta 2009 až 2013 podle zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb., §11, odst. 5 a 6.

Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz