Politika, média a cyklistická doprava

26. 07. 2015

V pondělí 27.7.2015 proběhne na MD tisková konference jejímž tématem budou chystané kroky v podpoře cyklistické dopravy týkající se legislativy, financí a soutěže „Tady žiju“. Na jednu věc by se ale nemělo zapomenout - proč jsou tyto kroky navrhovány? Teď je čas dovolených, jezdíme po Evropě, navštěvujeme města a kocháme se jejich historickými centry, uzavřenými náměstími, kde jsme si dali v klidu dobrou kávu, víno, či pivo. Možná jsme tam i běhali, jezdili na kole, nebo se jen tak procházeli a možná jsme si taky řekli „škoda, že to nemáme doma“. A vidíte, proto tyto kroky navrhujeme. Města, která chtějí jít cestou změny, tak jim vytvoříme legislativní a finanční zázemí. Za město není přitom považován politik, či úředník, ale celá společnost, která ve městě žije. Dá se to vyjádřit výrokem sociologa Ulricha Becka: „Správnou cestu nemůže lidem ukazovat nestranný vědec či expert, či politik, správná cesta je výsledkem naší vlastní volby a společenské debaty.“ 

Nejsou to ovšem planá slova. Jak už jsme Vás informovali, tak ve čtvrtek 23.7.2015 proběhl na pražském magistrátě seminář cyklistické akademie na téma „jak připravovat dobré kampaně na podporu „udržitelné městské mobility“. Seminář poskytl celou řadu cenných informací, ale tři stojí za povšimnutí.

1)    Vyber si svůj vzor města. Na výběr byly čtyři města – nizozemský Groningen, švýcarský Curych, německý Bochum a řecká Nikósie. Řecké město asi hned vyřadíme – 77% obyvatel používá denně ve městě auto, což v Česku nikde nehrozí. Za vzor je nám dáváno často Německo, takže Bochum bude jistě dobrá volba. Chyba. Není to dobré město pro život, město se dusí auty. Je šokující, že 59% lidí používá na svých cestách auto. Stejně špatně je na tom Hamburk. Pokud se máme inspirovat, tak jsou to Brémy, Freiburg, či Lipsko, ale ty momentálně nemáme v nabídce. V ní nám zůstal jen Groningen a Curych. V prvním případě lidé používají auto z 33%, v druhém z 29%. V prvním případě dominuje ve městě cyklistická doprava, v druhém veřejná doprava. Pěší je vždy na druhém místě. Za zmínku stojí, že v Curychu lidé využívají jízdní kolo jen ze 4%. A v tom spočívá ten vtip. Pro česká města je ideální, aby si hledala svůj vzor někde na ose mezi Groningenem a Curychem. Nejde o to, aby všichni jezdili na kole, ale aby méně používali auto po městě. Jestli půjdou pěšky, pojedou na kole, nebo využili veřejnou dopravu je jedno. Nicméně vždy platí, že se pamatuje na opatření pro cyklisty, počítá se s nimi. Změna legislativy a finance mají městům napomoci realizovat tuto vizi. Pokud společnost ve městě chce směřovat k německému městu Bochum, či k  řecké Nikósii, pak pro ně jsou legislativní změny zbytečné.

2)    Předpokládám tedy, že za vzor pro naše město si vybereme něco mezi Groningenem a Curychem. Jakou kampaň ale zvolit, jak ji vykomunikovat? Z pražského semináře jsme pro vás vybrali aspoň jednu myšlenku, která stojí za zveřejnění. Vaše „sdělení“ by mělo zahrnovat čtyři složky – fakta (což umíme), sebeodhalení, vztah a výzvu, neboli jestli chcete posunout věci dále, pak musíte jít z kůží na trh. Svým postojem a životním stylem musíte dát najevo, že za myšlenkami osobně stojíme, že se nejedná jen o prázdné fráze. Musíte také počítat s tím, že dostanete řadu negativních dopisů a reakcí, ale i přesto budete stát za svým rozhodnutím, neboť víte, že změna pomůže městu. O kom hovořím? O politicích, kteří vládnou našim radnicím. A řekněme si na rovinu, navázání pozitivního „vztahu“ s veřejností je dnes skutečně „politickým“ uměním. Mám radost, že mnohé takové znám.

3)    Pamatuj na naše děti a přemýšlej, co jsme jim vzali. Malá, leč podstatná zmínka závěrem: S rostoucím automobilovým provozem se sice zlepšila naše mobilita, ale jsou zde negativní dopady na naše děti: bezpečnost v provozu, zdraví, společenský rozvoj a svoboda pohybu. Však si jen přiznejme kolik rodičů musí vozit svoje děti do školy, na tréninky ….

Závěrem. Tady nejde o cyklistickou dopravu, ale o jeden z celé řady drobných kroků, které má napomoci měnit k lepšímu naše města. I proto jsme na semináři konstatovali, že je dobře, že například Hlavní město Praha svou energii zaměřuje především na veřejnou dopravu a přiznali jsme, že cyklistická doprava zde bude vždy jen doplňkem – vždyť to je Curych. I proto jsme na semináři poukázali na kampaň, která podporuje chůzi. I proto chceme spustit soutěž „Tady žiju“, aby si lidé uvědomili, že sami mohou změnit své město. Pokud budou mlčet, pak budou mít prostor jen ti, co věčně kritizují a budou hájit jen své zájmy, často na úkor veřejného zájmu.

P.S. Řekli jsme si, že každá kampaň, každé sdělení by mělo být doprovázeno i fakty. Pak tedy jen velmi stručně:

  • Auta v našich městech mají skutečně vliv na naše zdraví. Jako příklad lze uvést "zkrácenou verzi přednášky" Michala Vojtíška, která zazněla na posledním jednání Rady vlády pro udržitelnou dopravu dne 30.6.2015 na Úřadu Vlády ČR.
  • Je potřeba stále dokola hovořit o tom, že nedostatek pohybu má fatální důsledky na naše zdraví (Jan Václavík, konference Města s dobrou adresu, 29.4.2015) Řešením není jen občas si zasportovat, ale aby se chůze a jízda na kole dostala zpět do našeho běžného života.

Poznámka: Náměty ke kampaním a ke komunikaci je možné si nastudovat z přeložených dokumentů, z evropského projektu Transport learning. Překlad zajistila Asociace měst pro cyklisty. Na požáfání bude zaslány. Další informace a příklady měst jsou ke stažení na www.cyklokonference.cz, v sekci kampane.

Modul: Novinky