Velká Bystřice - znáte toto město? Pokud ne, tak brzy o ní uslyšíte

06. 11. 2015

Velká Bystřice leží kousek od Olomouce. Velkou mírou se zasloužila o vybudování cyklostezky údolím řeky Bystřice a opravdu stojí za to si ji projet. Ale o tom dnešní zpráva není.

Ve čtvrtek 5.11.2015 se na radnici ve Velké Bystřici uskutečnilo jednání o studii zklidnění dopravy v tomto městě. Mimo jiné se také diskutovalo o průtahu silnice III. třídy obcí. K čemu má sloužit průtah? Má zajistit bezpečnost a plynulost dopravy. Ano, toto je výklad prakticky všech KSÚSek, či ŘSD. Ale stále častěji sílí hlasy z měst, že stejnou komunikaci chtějí také využívat místní a ke všemu ještě na jízdním kole. Jezdí zde babičky, dědečkové, muži, ženy, děti, prostě všichni. Pro koho je tedy určen průtah? Někdo by mohl říci, že pro všechny, ale když každý jede jinou rychlostí, pak je problém. Město neváhalo ani minutku. Studie musí být udělána tak, aby především zpomalila dopravu a zajistila bezpečnost svým občanům, tedy těm, co jezdí na kole. Dělat pro ně zvlášť cyklostezky by bylo kontraproduktivní a po chodníku se jezdit nesmí.

Není tedy divu, že studie přichází s návrhem zřízení vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty a pokud projde změna legislativy, tak i s realizací víceúčelového pruhu pro cyklisty. Ale až se bude realizovat projekt, jak na to bude raegovat KSÚS Olomouckého kraje? Možná i proto chce město Velká Bystřice vstoupit do Asociace měst pro cyklisty, aby bok po boku s dalšími městy kraje mohla lépe prosazovat toto řešení. Lehké to mít nebude. Vždyť ani město Olomouc není zatím schopné prosadit cyklistické pruhy na komunikaci, která je široká téměř 15 m? Nepřipomíná vám to včerejší novinku?

 

Závěrem si dovolujeme připojit pár vět z vyhledávací studie:

Jízdní kolo je vozidlo a cyklista je řidič. Základní výchozí situací pro jízdu na kole je pohyb ve vozovce při pravém okraji, společně s automobilovou dopravou. Cílem integračních opatření je zajistit bezpečné soužití oběma skupinám – řidičům motorových vozidel i cyklistům. Čím jsou rychlosti a intenzity motorových vozidel nižší, tím menší jsou i odlišnosti jejich pohybu oproti jízdním kolům. Uživatelé zde mohou snadno sdílet stejný dopravní prostor. Naopak, čím jsou intenzity a rychlosti motorové dopravy vyšší, tím vyšší je požadavek na vzájemné oddělení: nejprve pouze mírnější optické, následně raději fyzické.

Základním principem integračních opatření je „podkreslení“ průjezdu jízdních kol ve vozovce. Tato opatření jsou provedena zpravidla tam, kde by se cyklista pohyboval automaticky ve společném provozu, tj. i bez jejich realizace. Přestože smysl integračních opatření je nezpochybnitelný, stále u odborné veřejnosti převládá názor, že jakékoliv integrační opatření je nebezpečné. Ve výsledku se proto buď dělají „násilně“ segregační opatření v podobě oddělených cyklostezek, kde často vznikají konflikty mezi cyklisty a chodci, anebo se naopak nedělají žádná s odůvodněním, že to norma neumožňuje. Řešení je přitom v přerozdělení dopravního prostoru na vozovce.

Koncept řešení vedení cyklistů v přidruženém prostoru (stezka pro chodce a cyklisty společné nebo oddělená) při vysokých intenzitách cyklistů i chodců je nevhodný s velkým množstvím bezpečnostních rizik (vzájemná kolize chodců a cyklistů, problematické vyjíždění vozidel přes vjezdy do vozovky, velké množství křižných bodů).