14. 06. 2018
Srážky s osobními auty a dodávkovými nebo nákladními vozy jsou častou příčinou úmrtí cyklistů na silnicích. Závažnost následků kolize auta a cyklisty ovlivňuje hned několik faktorů, včetně úrovně ochrany ze strany vozidla, především s ohledem na jeho rychlost. V případě těžkých nákladních aut je riziko srážky s cyklistou zvlášť vysoké při odbočování, což vyžaduje protiopatření ve formě například aktivního asistenčního systému pro odbočování nebo lepšího přímého výhledu z kabiny řidiče.
V zemích EU počet vážně zraněných a usmrcených cyklistů sice klesá, ale pokles je stále pomalejší než v případě osob, které jezdí autem. Počet smrtelných dopravních nehod u osobních aut se v posledních deseti letech snížil o 50 %, zatímco u cyklistů jen o 25 % (mezi roky 2014 – 2017 se dokonce mírně zvýšil) [1]. Obrovský pokrok v záchraně lidských životů a prevenci vážných zranění, kterého země EU dosáhly díky regulaci motorových vozidel, bychom potřebovali zopakovat i v případě těch, kdo se v dopravním provozu nacházejí vně motorového vozidla.
Současné technologie nám nabízejí jedinečnou příležitost umístit do všech nových typů vozidel zařízení na ochranu zranitelných účastníků dopravy. Podle zprávy TRL [2] jsou mnohá nově zaváděná bezpečnostní opatření ve vozidlech nákladově efektivní, včetně ISA (Inteligentní rychlostní asistence), autonomního nouzového brzdění, zdokonaleného testování konstrukce kapoty, asistence při odbočování nákladního vozidla a normy pro přímý výhled řidiče těžkého nákladního vozidla. I proto je tak zásadní krok Evropské komise, která zamýšlí ve 3. balíčku mobility navrhnout povinné vybavení všech nových vozidel všemi výše uvedenými prvky. O co tedy v těchto technologiích jde a jaký dopad by měly na bezpečnost cyklistů?
ISA – inteligentní asistence rychlosti
Omezení rychlosti motorových vozidel v městských zónách je pro rozšíření cyklistické dopravy klíčové. Toto opatření nejen snižuje reálné nebezpečí, které cyklistům hrozí, ale také zvyšuje osobní pocit bezpečí a tím i vnímání bezpečnosti jízdy na kole mezi těmi, kteří o kole zatím jen uvažují. Systém ISA, který Evropská komise zahrnula do svého návrhu, je výstražný, ale také, a to je důležité, intervenční systém s haptickou zpětnou vazbou a tlakem na pedál, když se vozidlo přiblíží k nejvyšší povolené rychlosti. Řidič ho může vyřadit z provozu trvalým tlakem na pedál. Vozidlo dokáže číst značky s údajem o maximální povolené rychlosti a tytéž informace dostává i prostřednictvím GPS. Jedná se o nesmírně důležitý technologický prvek, který by mohl změnit proces snižování rychlosti a zklidňování motorové dopravy i celý pohled na vnímání rychlosti v našich městech a obcích. Jak ukazují průzkumy, řidiči tuto technologii postupně akceptují a nakonec jsou za ni rádi. Dokonce se bez ní začnou cítit zranitelnější, mají pocit, že auto není pod kontrolou.
ECF doporučuje členským státům EU i poslancům EP podporovat tuto iniciativu jako stěžejní opatření EU v oblasti bezpečnosti silniční dopravy.
Automatické nouzové brzdění (AEB) a design přední části vozidla
ECF pověřila společnost AGU Curych vypracováním studie, která prozkoumá začlenění problematiky nárazu cyklisty do auta do Předpisů o ochraně chodců při schvalování typu vozidla [5]; tyto předpisy řeší design přední části kabiny vozidla a způsob, jakým chodci a cyklisté do vozidla narazí. Ze závěrů studie vyplývá, že v současnosti tyto předpisy nezahrnují dopady nárazu cyklistů, což má vážné následky na snahu snižovat závažnost jejich následků. Cyklista obvykle narazí do auta v horní části, na čelní sklo nebo přední sloupky. K dispozici máme kvalitnější materiály pro konstrukci čelního skla, které lépe absorbují sílu nárazu. Zabývá se jimi i návrh Evropské komise, týkající se chodců a cyklistů; návrh pracuje i s technologií AEB, kterou vozidlo využije v okamžiku, kdy hrozí náraz. Pasivní a bezpečnostní systémy vzájemně násobí své přínosy a mělo by se na ně nahlížet jako na komplexní systém pro bezpečnost chodců/cyklistů. Společné použití inteligentní asistence rychlosti, autonomního nouzového brzdění a moderní konstrukce přední části vozidla by mělo značný dopad na snížení počtu smrtelných a vážných zranění mezi chodci a cyklisty.
Bezpečnost nákladních a těžkých nákladních vozidel
Nákladní auta se v Evropě spolupodílejí až na 4000 smrtelných dopravních nehodách ročně. Velká část smrtelných úrazů, téměř 1000[6], se týká zranitelných účastníků dopravy, jako jsou chodci a cyklisté. Ze získaných údajů vyplývá, že relativní riziko, které v městských oblastech [7] představují těžké nákladní vozy, stále stoupá. Podle předpokladů vzroste míra urbanizace do roku 2050 až na 82 %[8] , což s sebou ponese i zvýšené nároky na zásobování, zajištění služeb a stavebních prací právě v městských oblastech. Proto musíme vozy, kterých se to týká, uzpůsobit pro pohyb ve městech. Návrh Komise zahrnuje i asistenční výstražné zařízení v nákladních autech pro odbočování vpravo, které řidiči pomůže odhalit přítomnost cyklisty v mrtvém úhlu. Nezahrnuje však automatické brzdění, a my se domníváme, že brzdění by rovněž mělo být součástí komplexního asistenčního systému. Vůbec poprvé také bude stanovena norma pro přímý výhled ze všech nákladních automobilů, která umožní jasné vidění řidiče skrze boční a čelní skla. Je skutečně bizarní, že tato norma platí pro osobní auta, ale pro těžká nákladní auta nikoliv, a my znovu říkáme, že návrh má naši silnou podporu. Naneštěstí má však tohle opatření před sebou ještě dlouhou cestu (v platnost by mělo vejít až v letech 2028/2030), proto naléhavě žádáme členské státy EU a poslance EP o zkrácení této doby. Každý rok, který uberete, znamená míň lidí pod koly náklaďáků!
25 000 zachráněných životů!!!
Dopravní výzkumná laboratoř odhaduje, že v příštích 15 letech zachráníme až 25 000 lidských životů, pokud se opatření z návrhu Evropské komise podaří implementovat. Chtěli bychom, aby byl návrh co nejlepší, proto žádáme o zařazení systému nouzového brzdění pro nákladní auta odbočující vpravo a o zkrácení doby pro zavedení normy pro přímý výhled v těžkých nákladních automobilech.
Ze všeho nejvíc však žádáme členské státy EU a poslance EP o podporu a obhajobu tohoto skutečně kvalitního návrhu Evropské komise, který se může stát stěžejním dokumentem pro oblast bezpečnosti silničního provozu v zemích EU, a významným doplňkem aktivit zaměřených na rozvoj infrastruktury a dopravní chování obyvatel, které jsou součástí úsilí o dosažení cílů programu Vize nula.
[1] Commission Care database http://ec.europa.eu/transport/road_safety/specialist/statistics/index_en.htm
[2] http://bookshop.europa.eu/en/benefit-and-feasibility-of-a-range-of-new-technologies-and-unregulated-measures-in-the-field-of-vehicle-occupant-safety-and-protection-of-vulnerable-road-users-pbNB0714108
[3] http://www.gov.scot/Publications/1999/10/38560fea-6e19-4098-95cd-37be45958aa8
[4] http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1763332/pdf/v058p00837.pdf Morrison D, Thomson H, Petticrew M. Evaluation of the health effects of a neighbourhood traffic calming scheme. Journal of Epidemiology and Community Health. 2004;58(10):837-840. doi:10.1136/jech.2003.017509
[5]https://ecf.com/sites/ecf.com/files/ECF_AGU%20ZURICH%20final%20report%20on%20passive%20safety.pdf
[6] FKA, Design of a Tractor for Optimised Safety and Fuel Consumption 2011.
[7] ibid
[8] http://ec.europa.eu/transport/themes/urban/doc/ump/swd(2013)524-communication.pdf
Překlad: Asociace měst pro cyklisty
Autor Ceri Woolsgrove
Článek vznikl ve spolupráci NaKole z.s. a Partnerství pro městskou mobilitu z.s., za podpory a spolufinancování z prostředků Ministerstva životního prostředí České republiky. Text nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Štítky:
Bezpečnost (Mezioborového plánování, tag18),
Cyklistická doprava (Dobrá praxe, tag27)
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.