Je třeba přehodnotit nejen způsoby, ale hlavně důvody cest do škol.

22. 03. 2019

V poslední době se často diskustuje o způsobech a důvodech dopravy dětí do školy. K zamyšlení přídáváme další důvod: Děti mohou přispět k boji proti největším hrozbám, které ohrožují jejich zdraví a budoucnost. Právě škola je skvělým místem pro začátek změny. Vždyť způsob, jakým do ní děti denně cestují, může ovlivnit jejich chování i v dospělosti.

Myšlenku jsme si jen vypůjčili z článku "Jak mohou děti přispět k boji proti největším hrozbám, které ohrožují jejich zdraví a budoucnost?" od SUSTRANS. Pokud máte chuť si jej přečíst, pak jsme pro vás připravili jeho překlad.

Spalování fosilních paliv, které je rovněž primárním zdrojem globální nerovnosti a environmentální nespravedlnosti, může být i největší hrozbou pro zdraví našich dětí. Jak můžeme těmto problémům čelit? A jak zapojit do řešení děti?

Základem tohoto blogu jsou úvahy navazující na zveřejnění Revize intervencí zaměřených na zvyšování kvality ovzduší a veřejného zdraví, vydané organizací Public Health England.

Jak ukazuje nejnovější výzkum, spalování fosilních paliv, zejména pak jeho vedlejší produkty, jsou největší celosvětovou hrozbou pro zdraví dětí a jejich budoucnost, a současně i zásadní příčinou globální nerovnosti a environmentální nespravedlnosti. Uvedený výzkum zdůrazňuje vzájemnou propojenost mezi toxickými látkami v ovzduší a skleníkovými plyny, které mění klima na Zemi. Složený účinek, kdy emise působí škodlivě na zdraví a vývoj dětí, a zároveň mění životní prostředí a zdroje na Zemi, má obrovský dopad na jedince i celou společnost.

Důsledky těchto problémů se odráží v něčem, co nedávná série článků časopisu Lancet popisuje jako globální syndemii (synergickou epidemii). Výzkum spojuje fenomény obezity, podvýživy a klimatických změn, poukazuje na vazby mezi zdravím a celkovou pohodou člověka, ekologickým zdravím a pohodou člověka, sociální spravedlností a ekonomickou prosperitou. Výzkum rovněž identifikuje hlavní systémy, které globální syndemii řídí, tj. zemědělství a potraviny, doprava, urbanismus a využití půdy.

Na jiném místě výzkum naznačuje, že počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším je dvakrát takový, než se odhadovalo. Existují četné determinanty, které určují, kde k těmto úmrtím dochází, stále silněji se však odborníci shodují na tom, že je to především v nejvíce znevýhodněných komunitách kdekoliv na světě. Další z nových studií poskytuje důkazy o tom, že na území USA jsou vlivům špatného ovzduší vystaveny především etnické menšiny. Výzkum doslova říká, že „černošské a hispánské menšiny nesou neúměrnou zátěž ve formě znečištěného ovzduší, které ovšem způsobuje především nehispánská většina“. Podobná nespravedlnost, pokud jde o zatížení znečištěným ovzduším, se na území Spojeného království projevuje v chudších komunitách.

Z tohoto pohledu považujeme zveřejnění výše uvedené Revize intervencí za nanejvýš aktuální a užitečný krok, který může výrazně pomoci při hledání řešení problémů se špatnou kvalitou ovzduší. Jsem velmi rád, že jsem mohl k této studii alespoň trochu přispět. Tváří v tvář rostoucímu počtu důkazů o globálních a lokálních problémech v oblasti veřejného zdraví a environmentální nespravedlnosti se musíme ptát, jestli to však bude stačit?

 

Zpráva Public Health England se zabývá kvalitou ovzduší izolovaně, neřeší ji jako součást komplexnějšího systémového problému; téměř vůbec nebo vůbec neřeší ani emise uhlíku nebo jiné zdraví poškozující faktory, natož sociální nespravedlnost; některá z navrhovaných nápravných opatření se spíš zaměřují na snižování rizika vystavení emisím než přímo na snižování množství emisí; některé z navrhovaných metod zase přehlížejí problematiku prostoru a zdrojů (mám na mysli především návrh „změnit koncepci měst tak, aby lidé nebyli v blízkosti silně znečištěného ovzduší kolem silnic“, místo návrhu na snížení množství emisí na silnicích). Zpráva však předkládá celou řadu výzev jak národní vládě, tak místním samosprávám. Plánování a politika mají před sebou celou řadu otázek k řešení, pokud má dojít k výraznějšímu snížení nečistot v ovzduší, a tím i k řešení dalších problémů zdravotních, environmentálních a sociálních.

Některé z článků, které vyšly k výše uvedené zprávě, se zaměřily na to, co zpráva říká k tématu ranní dopravní a odpolední špičky související s dojížděním dětí do škol. Interpretace se poměrně liší, od „Školy by neměly mít žádné nevyužité zóny, říká šéf veřejného zdravotnictví v Anglii“, až po „Podle šéfa veřejného zdravotnictví by součástí boje proti znečištění měl být i zákaz vozit děti do školy autem“.

A tohle je jedna z těch oblastí, kde se Sustrans usilovně snaží dosáhnout změny. Cílem akcí jako Big Pedal nebo School Streets je ve spolupráci se školami přispívat ke snižování emisí, zvyšování tělesné aktivity, snižování sociální nerovnosti a k budování veřejného povědomí o problematice životního prostředí. Je v moci podobných iniciativ odstranit environmentální hrozbu na naší Zemi, znovunastolit sociální spravedlnost a zachránit lidské životy? Ne, to není. Jejich úkolem je ukázat, jak můžeme zlepšit místa, kde žijeme, učíme se a pracujeme.

 

Překonání globální nerovnosti a environmentální nespravedlnosti vyžaduje mnohem, mnohem víc, stejně jako účinná podpora lidského zdraví a psychické pohody, ekonomická prosperita a sociální spravedlnost. Rozhodně však pomůže snížit objem spalování fosilních paliv, za které je každý z nás odpovědný. A skvělým místem pro začátek je škola a způsob, jakým do ní děti denně cestují.

 

https://www.sustrans.org.uk/blog/how-can-we-engage-children-addressing-biggest-threats-their-health-and-their-future

Autor Dr Andy Cope, 18. 3. 2019


Štítky: Děti (Občan, tag38)

Aktuality