Webinář k SUMP 2.0. - praktické rady pro města

08. 04. 2020

Dne 8. 4. 2020 uspořádal spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. první webinář k připravované nové metodice SUPM 2.0., který měl dva cíle:

• Představit teze nové metodiky SUMP 2.0. a to pro Fázi 0. Dovednosti a pro Fázi 1. Příprava plánu a požádat přítomné o zaslaní připomínek.
• Prověřit, nakolik nové teze jsou uplatnitelné v praxi. Testovacím městem se stalo město Hodonín, které zaslalo podklady, díky kterým bylo možné teorii obohatit o konkrétní příklady.

1) Nová metodika SUMP 2.0.

Má být pro města průvodcem, návodem, nikoliv doslovným receptem jak na to. Samotná metodika má naopak motivovat města k originálnímu přístupu řešení městské mobility. Městům je dán zcela volný prostor, jak budou s metodikou pracovat v místních podmínkách, ať již se bude používat zkratka PUMM, SUMP, zda se bude požívat ta značka, nebo zase jiná.

Metodika má nabízet ideál, ke kterému mají města směřovat, ale je třeba stále pamatovat na to, že žijeme v reálném, nikoliv teoretickém světě. Jak sami na konci webináře řekli zástupci města Hodonín: „Kdybychom to dělali v této ideální podobě, pak rychle skončíme.“ Město tedy musí zvážit, do jaké hloubky si může dovolit jít.

Každopádně nová metodika bude ze společenských a filosofických důvodu v celém dokumentu používat zkratku SUMP, nikoliv PUMM. Víme, že zkratka SUMP je odvozená od prvních písmem anglického názvu Sustainable Urban Mobility Plan. Kvůli překladu z anglického, do českého jazyka se ale ztratila pointa plánování. Zatímco v českém kontextu je na prvním místě slovo Plán, tak v anglickém je slovo Sustainable - neboli "Udržitelné".  Jenže právě toto slovo je v českém poltickém slovníku nepopulární. A přitom by stačilo tak málo. Vidět v SUMP a ve slově Sustainable plánování pro města, ve kterých naše děti i jejich děti budou chtít žít. Zjednodušeně. Metodika SUMP 2.0. je postavena na čtyřech písmenech.

1. Anglické slovo "Sustainable" znamená "Udržitelné".  Jenže právě toto slovo je v českém poltickém slovníku nepopulární.  Je proto potřeba si od začátku připomínat, co znamená písmeno "S" a jakou vazbu má na SUMP 2.0.
2. U. Anglické slovo "Urban", znamená "Městský". Jenže první generace SUMP 1.0. zapomněla na to, že města mají rozdílnou velikost a není možné uplatňovat stejné principy jedné metodiky na všechny města stejně.
3. Anglické slovo "Mobility", znamená "Pohyblivost". V českém odborném prostředí se slovo však ještě plně neuchytilo. Důkazem je vládní program Čistá mobilita, který se týká jen "čistých" dopravních prostředků. Tím se ale de facto dál výklad slovu "mobilita". je to jiný překlad slova "doprava".

P. Anglické slovo "Plan" má sice stejný význam i v českém jazyce, ale samotnému slovu plán, či plánování se dá rozumět různě. Z pohledu Akademie městské mobility se můžeme dívat na plánování v řadě souvislostí , nebo z pohledu evropské Městské agendy EU .

2) Praktické rady pro města

Rady z webináře pro města, speciálně pak pro město Hodonín, které zaslalo podklady.

Fáze 0 – Dovednosti.

Každé město by mělo na začátku celého procesu přijít s výkladem, či definicí, co pro něj představuje Plán udržitelné městské mobility a jak mu mají rozumět místní obyvatelé. Krátké shrnutí, které by nemělo být delší než dvě, tři stránky, je napsáno pro dvě cílové skupiny:

• Pro odbornou veřejnost. Klidně za definici se mohou považovat zásady dopravní politiky města, pokud jsou v souladu s SUMP 2.0.
• Pro občany města. Doporučuje se text zpracovat externě u marketingové firmy, která není zběhlá v odborných výrazech. Klidně se doporučuje vynechat slovo „udržitelnost“, které nemá v Česku příliš dobrou pověst.

Struktura zprávy se může inspirovat pěti doporučeními z metodiky SUMP 2.0.:

• DEFINICE - Co pro město znamená samotný Plán udržitelné městské mobility? Dá se vůbec srozumitelnou formou představit veřejnosti?
• PŘÍNOSY - S touto kapitolou by si město mělo hodně pohrát. Je potřeba nadchnout obyvatele představou změny města. Přínosy se dají připodobnit vizi města, jaké město bude.
• PROCES - Občané by měly vědět, jak se bude postupovat, jak dojde k naplnění přínosů, jaké fáze je čekají. Je dobré také nastínit konkrétnější cíle, aby vize byla nějakých způsobem uchopitelná.
• ORIGINALITA - Od začátku všichni musí cítit, že se jedná o plán, který je městu šitý na míru. Není nic horšího, než když jsou městu vnucována dobrá doporučení, ale v nevhodném kontextu. Každé město si musí zvážit své tempo. Každé město má jinou „identitu“ a tu je potřeba ctít.
• ROLE STÁTU A KRAJE - Vždy je dobré se odkazovat na nadřazené strategické dokumenty, nikoliv ve smyslu, že oni nám tou nadřazeností není vnucují, ale ve smyslu, že ti tam nahoře to celkem dobře vymysleli a my se to jen snažíme implementovat v našem městě.

Díky tomu si město vytvoří svůj vnitřní kompas, které ho provede celým procesem SUMP 2.0. Vždy, v kterékoliv fázi plánování, bude tento kompas sloužit jako vodítko při implementaci opatření.

Fáze 1.a – Lidský potenciál pro realizaci Plánu udržitelné městské mobility.

Každé město by si mělo na začátku celého procesu upřesnit, kdo vlastně ten plán bude tvořit, neboli kdo se bude spolupodílet nejen na zpracování, ale zejména na jeho implementaci. V podstatě se jedná o čtyři skupiny:

• Vnitřní tým na městě, který vede koordinátor městské mobility, který spolupracuje s ostatními odbory s vazbou na dopravu a mobilitu.
• Mezirezortní pracovní tým, který je složen řadou organizací, které mají ve své gesci dopravu a mobilitu, a to ať již přímo, ale i nepřímo (možná o tom ještě ani neví).
• Politici, nositelé myšlenek na veřejnosti. Právě oni by měli jít s kůží na trh a vést diskusi s občany. Samozřejmě vše by měly podložené kvalitním strategickém plánem, včetně kvalitních dat.
• Občané musí vědět, že jsou skutečně přizvání k tvorbě a implementaci plánu. Za tím účelem je nutné vytvořit kvalitní komunikační plán, který ovšem v žádném případě není spojen jen se zpracováním plánu, ale především jeho implementací. Město by si již teď mělo nominovat jeden, dva projekty, které může komunikovat jako určitý symbol celého plánu.

Při komunikaci s jednotlivými skupinami se vždy používá „kompas“, které si město vyladilo v úvodní části.

Fáze 1.b – Stanovení rámce plánování Plánu udržitelné městské mobility.

Jedná se o pravidla, která jsou více méně daná, ale je dobré si je připomenout. Je potřeba si určit:

• Rozsah území, který bude plán řešit.
• Odborné oblasti, které mají vliv na dopravu a mobilitu, ať již přímo, či nepřímo.
• Časový rámec. Za zajímavost stojí, že je potřeba zvážit, kolik času má být věnováno přípravě, neboli Fázi 0, 1.a, 1.b a kolik má být věnováno implementaci. Zatím byla praxe taková, že časový harmonogram byl spojován především se zpracováním plánu.
• Co se objedná u externí firmy. Klidně si může město zadat celý plán, ale většinou je to zbytečné. Často se také plán udržitelné městské mobility zaměňuje se sektorovými dokumenty, ať už je to generel dopravy, koncepce parkování, generel cyklodopravy, apod. Je dobré je sice mít, ale plán má mít především strategický charakter. Nicméně je postupovat velmi citlivě, aby se ověřilo, co je skutečně město si schopno zajistit samo a na co potřebuje odborníky. Například evropské metodika doporučuje tyto okruhy aktivit pro externí spolupráci:
  1. Příprava, organizování a propagace akcí, podobně jako dokumentování a analýzy výstupů, které vzejdou z diskuzí souvisejících se zapojením veřejnosti a zainteresovaných subjektů.
  2. Komunikace s veřejností
  3. Analýza stavu mobility včetně sběru dat
  4. Školení ke specifickým aktivitám
  5. Právní poradenství
  6. Poznámka –jsou sektorové dokumenty

Štítky: Vzdělávací rozměr (Mezioborového plánování, tag24)