Změna veřejného prostoru: teorie a praxe

26. 04. 2020

30. 4. 2020 pořádá spolek Partnerství pro městskou mobilitu webinář na téma Tři kroky pro změnu ulice nebo náměstí. Mimo jiné bude reagovat na diskusi na sociálních sítích. Šlo o reakci na příspěvek, který se také týkal proměny ulice, v ukázce bylo následující video.

Nejde o to vést s diskutujícímu polemiku. Ba naopak. Provedli krátkou analýzu toho, kde je problém v České republice a nabídli i řešení, které je obsahem webináře.

Právě tato diskuse potvrdila, jak je těžké v podmínkách České republiky uplatňovat změny v uličním a veřejném prostoru. Východoněmecká města se poučila z chyb bývalé NSR, u nás se vedou jen teoretické diskuse. Chybí osvěta, chybí vůle po změnách, chybí politici, kteří by stáli za změnami, chybí projektanti. Cílem není "plakat", ale pokusit se o změnu. Proto pořádáme webinář a věříme, že se nám podaří načrtnout, jak se dostat ze začarovaného kruhu.

Výtah z diskuse:

Uživatel 1 - Kapacita uličního parkování u činžáků šla na cca třetinu, propustnost ulice pro auta cca na polovinu. Tedy prvně řešit a vyřešit páteřní sběrné intravilánové tahy pro motorovou dopravu, následně parkování (třeba v kombinaci se sloučením dopravy, omezením atd.) a takto, jako třešinku na dortu přestavět komunikace. Kéž bychom se v CZ toho dočkali ve větším měřítku... a ve výše uvedené posloupnosti..

Uživatel 2 - Potřeba vlastnit pohodlné boty stoupla o 15%, potřeba vlastnit kolo stoupla o 20%, potřeba vlastnit auto klesla o 20%, poptávka po MHD na delší vzdálenosti stoupla o 15%, zeleň +15%, počet kaváren +15%, míst na hraní pro děti + 15%, čistota ovzduší +20%. Tedy vámi zmiňovaná posloupnost má sice logiku, ale rozhodně to není podmínka. Je třeba pracovat souběžně a ne čekat až si někde jinde někdo uprdne.
ps: ano, procenta jsem si vymyslel. Je ale fuk, jestli to je míň, nebo víc. Zkrátka, když v centru nezaparkuju, nebo parkování stojí balík, tak jdu pěšky nebo si pořídím kolo. A když nutně trvám na tom "mít auto", tak nebydlím v centru.

Uživatel 3 - Tohle taky není úplně cesta a už vůbec ne jednoduchá. Většina případů podobného zklidňování nezmiňuje jednu podstatnou věc, že někde v docházkové vzdálenosti, která klidně může být i delší, ale stále rozumně dostupná musí mít obyvatelé, ale i návštěvníci možnost zaparkovat, a to bohužel ve většině českých měst zcela schází.

Uživatel 1 reaguje na Uživatele 2 - zčásti souhlasím... toto je téma, které se naštěstí nemusí vymyslet, zkoumat. Krásným příkladem je provedené nebo probíhající provedení ve městech bývalého východního Německa. Zde již autoři jsou poučení z chyb a stavů v bývalé NSR a chyb se tolik nedopouštějí. Zklidnění, kombinace dopravy atd zní skvěle, ale již víme, ze to je v zásadě o myšlení a touze lidi (od čehož se v CZ vzdalujeme) a není možné si i s touto změnou idealizovat cíl. Nelze mít třeba v Lobau stejné poměry dopravy jako v obdobném městě v Nizozemí či jižní Francii. Výsledkem je nutná práce s lidmi a veřejným míněním a touhou a přeci jen osobně vidím CZ blíže bývalému východnímu Německu než třeba severu Belgie či Holandsku. Je to složitá problematika, chtěl jsem napsat, ze naštěstí máme možnost se poučit, ale... porovnávám a nejsem optimista. V základu je to o lidech a nemyslím, ze v CZ je vhodně prostředí od obecného myšlení po schopnosti a nadhled, hloubku oprávněných od investorů, přes úředníky po projektanty... kéž by nastala změna

Uživatel 3 - Plně souhlasím, ale dovolím si vynechat projektanty, významnou část z nich znám a Ti rozhodně jsou nakloněni podobným řešením, ale např. z hlediska šířek jízdních pruhů, ale i jiných prvků šířkového uspořádání nemohou jít mimo schválené technické podmínky a normy.

Uživatel 1 reaguje na Uživatele 3 - mohou a nemohou... to je také složitější. Ani nemyslím, ze závazně nařizuje norma (i v ČSN 736110 je mimo dané šířkové uspořádání i možnost dle intenzit a skutečných potřeb v přepočtu... a to je kamen úrazu odkazující možnosti na můj první příspěvek). A projektanti? Jsou zde i velice dobří dopraváci, určitě ano, ale je jich dle mého menšina, poskrovnu. Mnohem více je těch, kteří dobře vypadají, umí prodat návrh, ale zejména v porovnání s projektovou přípravou v Německu jsou to zkostnatělé návrhy, koncepce překonána, nedostatečná (i často z tlaku investora, uznávám) absence hloubky řešení... to v tomto oboru zejména v posledních letech pozoruji více a více. Znám vcelku dost mladých, třeba po 5-10 ti letech v praxi nadějných a pružných inženýrů, ale taková praxe nestačí na sólo dráhu. A ve větší projekci jde o peníze a rychlost, která mladé obrousí... to je velký a zdaleka ne jediný problém... bohužel...

Uživatel 3 reaguje na Uživatele 1 - V podstatě se shodneme, ale ten problém je ještě širší, jak asi správně tušíte. Mimochodem ani v tom D to není tak skvělé jak píšete zdaleka všude. Obecně ve většině evropských států je to dost podobné jako u nás, tedy region od regionu dost různé.

Uživatel 1 reaguje na Uživatele 3 - v tom jak nyní píšete se shodneme zcela... i v Německu z vlastní praxe mohu jen potvrdit. Ale tam je problém, alespoň tak vnímám ze zakázek, spíše v myšlení či pohledu úředního investora, tam odlišnosti jsou. Ale také vidím, ze ,dobry’ pohled, provedení a povedený návrh se stavbou se šíři jak lavina... a kvalita z pohledu návrhu a systému projekce, přípravy a stavby včetně financování je zcela jinde. V tom je problém - porovnání stavu a směřování cele té mašinerie ( Jak jinde než v CZ nebo D bohužel nemohu srovnat... což i mě v pohledu a názoru také omezuje)

Uživatel 3 reaguje na Uživatele 1 - To lavinové šíření je logické, pamatuji, když jsme koncem 90 let s bývalým kolegou prosazovali první ochranný ostrůvek na přechodu pro chodce, i když to tehdejší předpisy neumožňovaly, ale postupně se nám podařilo přesvědčit všechny s výjimkou tehdejších zástupců ŘSD Olomouc a jejich finální argument byl, "ono by to bylo moc hezký a chtěli by to všude". To se časem i stalo, ale holt ono to nejde tak rychle, jak bychom si přáli.