28. 06. 2020
Počet obětí dopravních nehod v Evropě rok od roku klesá. Loni zemřelo na silnicích v EU zhruba 22 800 osob, téměř o 7 000 méně než v roce 2010. Nejbezpečnější silnice má Švédsko, ty nejméně bezpečné jsou v Rumunsku. Česko zaznamenalo loni 58 úmrtí na silnicích na milion obyvatel, což je více než průměr EU (51 obětí). Statistiky upozorňují i na méně známé údaje, například že 70 % úmrtí při dopravních nehodách v městských oblastech připadá na nechráněné účastníky.
Podle předběžných údajů, které zveřejnila Evropská komise, přišlo v roce 2019 na silnicích v EU o život méně lidí než v předchozích letech. V minulém roce zemřelo při dopravních nehodách odhadem 22 800 osob, což je téměř o 7 000 méně než v roce 2010 (pokles o 23 %). Oproti roku 2018 se počet mrtvých snížil o 2 %. Na 1 milion obyvatel připadá v průměru 51 úmrtí na silnicích, a Evropa tak v tomto ohledu zůstává zdaleka nejbezpečnějším regionem na světě.
Komisařka pro dopravu Adina Văleanová uvedla: „Žádná úmrtí a vážná zranění na evropských silnicích do roku 2050. To je náš cíl. Do roku 2030 chceme snížit počet úmrtí a vážných zranění o 50 % a jsme přesvědčeni, že tato meta je dosažitelná. V minulosti se EU podařilo počet mrtvých na silnicích výrazně snížit, ale v poslední době čísla stagnují. Mezi jednotlivými zeměmi navíc přetrvávají obrovské rozdíly. Ke splnění uvedeného cíle povede pouze kombinace legislativních opatření, náležitého financování, norem pro vozidla a infrastrukturu, digitalizace a výměny osvědčených postupů.“
Základní tendence je i nadále sestupná. Osm členských států (Finsko, Francie, Chorvatsko, Německo, Lotyšsko, Lucembursko, Řecko, a Švédsko) zaznamenalo v roce 2019 rekordně nízký počet úmrtí. Ve většině zemí se však pokrok zpomalil. Nebude tak splněn cíl EU, jímž je snížení počtu úmrtí na silnicích v období od roku 2010 do konce roku 2020 o polovinu. Třebaže je pravděpodobné, že obětí dopravních nehod letos kvůli opatřením proti koronaviru výrazně ubude, na dosažení cíle to stačit nebude.
I když se rozdíly mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti silničního provozu zmenšují, v zemi s nejslabšími výsledky nadále umírá při dopravních nehodách čtyřikrát více lidí než v zemi, jež je v tomto ohledu nejlepší. Nejbezpečnější silnice byly v roce 2019 ve Švédsku (22 úmrtí na milion obyvatel) a Irsku (29/milion). Naopak nejvyšší počty úmrtí byly zaznamenány v Rumunsku (96/milion), Bulharsku (89/milion) a Polsku (77/milion). Průměr EU činil 51 úmrtí na milion obyvatel.
Některé země dosáhly obrovského pokroku: v Estonsku, Chorvatsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Portugalsku, Řecku a Španělsku se podařilo snížit počet úmrtí na silnicích o nadprůměrných 30 až 40 %.
Pro příští desetiletí si EU v rámci politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 vytyčila nový cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a poprvé také vážných zranění o 50 %. Půdu pro další globální politické závazky v příštích deseti letech připravuje Stockholmské prohlášení z února 2020.
Odhaduje se, že na každé úmrtí připadá pět osob s vážným poraněním a následky, které zásadně ovlivní jejich další život (v roce 2019 šlo přibližně o 120 000 lidí). Externí náklady na dopravní nehody byly odhadnuty na přibližně 280 miliard eur, tj. přibližně 2 % unijního HDP.
Ve strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu a politickém rámci na období 2021–2030, jež vypracovala Komise, jsou rovněž stanoveny ambiciózní kroky k dosažení cíle, kterým je nulový počet úmrtí na silnicích do roku 2050 (tzv. „vize nula“).
V zájmu naplnění „vize nula“ Komise v EU provádí systém dopravní bezpečnosti, který obnáší bezpečnější vozidla, bezpečnější infrastrukturu, lepší využívání ochranných prostředků, nižší rychlost a lepší péči po dopravní nehodě. Kromě toho bude EU pracovat na zefektivnění přeshraničního stíhání dopravních přestupků, digitalizaci řidičských průkazů a nových způsobech pomoci pro ty členské státy, které v oblasti bezpečnosti silničního provozu dosahují ve srovnání s ostatními zeměmi slabších výsledků.
Další informace
Zdroj: tisková zpráva Evropské komise
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu, z.s. a s uvedením zdroje.