Spolek Partnerství pro městskou mobilitu má silného spojence. Je jím COVID 19

15. 09. 2020

COVID 19 je pravděpodobně jedno z nejfrektovanějších slov současnosti – obávaný virus, který dokázal v krátké době změnit zavedené návyky a dokázal pohnout obyvatele měst ke změnám. Obávanému nepříteli se podařilo nevídané. Během několika dnů vyčistil ovzduší měst a změnil pohledy lidí a měst na plánování dopravy.

 

Dokázala by nás pohnout ke změnám v dopravě i událost jiného charakteru, než je koronavirová epidemie? Pravděpodobně ne. Takto se během několika týdnů evropská města posunula velkými kroky směrem k dopravě zdravější, šetrnější a efektivnější. Jen málo se hovoří o tom, jak závažným problémem je znečištěné ovzduší, které je horším zabijákem než dopravní nehody[i].

Automobilizace v ČR dlouhodobě stále roste, stejně jako v ostatních zemích EU[ii], a panuje obava z přetížení silniční sítě.[iii] Čím více lidí zvolí automobil k přepravě, tím plnější budou silnice, zmenší se městský prostor a bude ohrožena funkční doprava ve městech. Řešením je udržitelná doprava, která zlepší kvalitu života ve městech a pomůže životnímu prostředí i samotným řidičům.

 

PŘÍKLADY CHYTRÝCH ŘEŠENÍ Z EVROPSKÝCH MĚST

Během první vlny epidemie koronaviru řada evropských měst přerozdělila veřejný prostor tak, aby co nejlépe vyhovoval potřebám všech jeho obyvatel. Například v Miláně používalo před pandemií hromadnou dopravu 55 % obyvatel a vlastní vůz 45 %. Pokud by došlo k navýšení cest soukromými vozy, hrozil by dopravní kolaps. Proto se vedení města rozhodlo vybudovat více než 35 kilometrů nových komunikací pro cyklisty. Vozidla, která mají povolení vjezdu do centra, musí dodržovat rychlostní limit 30 kilometrů za hodinu. Podobná opatření se chystají i v Římě a Berlíně.

Centrum Vídně zase do značné míry omezilo provoz osobních automobilů. I přes četné výjimky by měl průjezd vozidel městem omezen až o 30 %. Intenzivně pokračuje přeměna dvaceti ulic pro potřeby cyklistů, vzniklo dvacet nových pěších zón a navíc i devět tzv. „zón setkávání“ (pěší zóna, na které je částečně povolen vjezd automobilům, MHD i cyklistům)[iv].

V Praze klesl při první vlně koronaviru v rámci mimořádných opatření provoz automobilů o třetinu, hromadnou dopravu využilo až o 70–80 % méně cestujících. Největší nárůst zaznamenala pěší a cyklistická doprava, jak doložila čísla z pražských cyklosčítačů. Kolo si v prvním týdnu karantény zvolilo jako dopravní prostředek téměř o polovinu více lidí než v minulém roce.[v]

 

CITYCHANGERS PROPOJUJE MĚSTA S MÍSTNÍMI INICIATIVAMI

Spolek Partnerství pro městskou mobilitu má stejný cíl jako výše zmíněná evropská města. Zahajuje proto projekt CityChangers, jehož cílem je propojit města a občanské iniciativy a otevřít otázky typu: V jakém městě chceme žít? Co je budoucností našich měst v kontextu globalizace, klimatických změn apod.?

Prostřednictvím webových stránek a komunikace na sociálních sítích chce CityChangers propojovat stávající organizace (města, firmy, neziskové organizace) a občanské iniciativy, které směřují ke společnému cíli – udělat z našich měst lepší místa pro život. Za iniciativou stojí zejména aktivní lidé z místních komunit.

Na konkrétních příkladech CityChangers ukazuje, co se již podařilo, předkládá projekty, které se připravují a snaží se tak inspirovat ostatní. Ukázky konkrétních projektů si každý může prohlédnout na stránkách http://www.citychangers.eu (chytré parkování, bezpečnost dopravy v okolí škol, šetrná logistika, dopravní výchova aj.). Iniciativa vznikla mezi členy spolku Partnerství pro městskou mobilitu a jako součást evropského projektu Danube Cycle Plans se postupně rozšíří do dalších zemí Evropy.

„Město musí jít za občanem. Jen pokud jsou výstupem strategií konkrétní dopravní opatření, občan vnímá, že město něco dělá,“ říká o této aktivitě Jaroslav Vymazal, radní pro dopravu v Jihlavě.

Miroslav Žbánek, primátor Olomouce reaguje na současnou situaci takto: Čas na změnu je právě teď. Nemůže to ale být jen shora nařízená změna, chce to, aby ji lidé brali za svou. Proto s veřejností v Olomouci komunikujeme, plán udržitelné mobility i další rozvojové dokumenty řešíme vždy co nejvíce otevřeně. Pokud změny v městské mobilitě nepřipravíme dnes, čekají nás v budoucnu zahlcená města, která už nebudou mít sílu ani finance na řešení problémů. Tomu chci předejít.“

Stávající krize je zároveň šance na změnu. Šance, která přišla nečekaně a přinesla s sebou mnoho problémů, kterým budeme čelit ještě řadu let. Můžeme ji využít a zkusit žít naše životy jinak než doposud, začít dělat věci lépe. Společně. A právě tuto šanci si chceme připomenout dnes, kdy začíná Evropský týden mobility[vi].

 

Další informace:

 

[i] WHO: World Health Statistics 2018, Monitoring health for the SDG. Detaily najdete v přílohách press kitu

[ii] https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Passenger_cars_in_the_EU

[iii] Pozice Světové silniční společnosti z 22. 7. 2020.

[iv] https://www.akademiemobility.cz/aktuality/1221/viden-pokracuje-v-intenzivni-vystavbe-cyklostezek-a-co-nase-mesta

[v] https://www.dobramesta.cz/novinky/1078/provoz-dopravy-v-praze-se-utlumil-roste-podil-aktivni

[vi] https://www.dobramesta.cz/etm

 

Zdroj: Tisková zpráva Partnerství pro městskou mobilitu

Spolek Partnerství pro městskou mobilitu má silného spojence. Je jím COVID 19
Modul: Novinky