Spolek Partnerství pokračuje ve spolupráci s univerzitami

16. 10. 2020

Před dvěma lety byl zahájen projekt MOBILMAN, jehož hlavním výstupem je aktualizovaná metodika Plánu udržitelné městské mobility (tzv. SUMP 2.0). Spolupráce s univerzitami se potvrdila jako přínosná i pro další směřování. Náš spolek proto vstupuje jako partner do dalších dvou projektů v rámci programu TAČR. Konkrétně jde o výzvu v rámci Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.

 

Na aktualizaci metodiky SUMP 2.0. se spolupodílí Fakulta dopravní ČVUT v Praze, Univerzita Pardubice a VŠE v Praze. Projekt, který mimo jiné znamenal pořádání dvou letních škol, přinesl praktické poznatky o možnostech implementace plánů mobility. Proto se partneři dohodli v nastavené práci spolupracovat a ve spolupráci se spolkem Partnerství vytipovat město, ve kterém budou ověřeny principy efektivního nastavení SUMP 2.0. Projekt chce svou formou realizace a šíření výsledků navázat na úspěšné principy tzv. lighthouse cities, užitých v evropském programu Horizon 2020. V závislosti na tom, jak bude projekt úspěšný, se členové spolku budou moci zapojit do aktualizace plánů mobility jako lighthouse city, či tzv. follower cities, které jsou příjemci zkušeností z ostatních měst.

 

Druhý projekt pod názvem „Změny v mobilitě obyvatel 21. století pro podporu udržitelné dopravy v regionu“ chce pomocí primárního výzkumu identifikovat a analyzovat faktory, které mají vliv při volbě dopravního prostředku mezi veřejnou hromadnou a individuální (automobilovou, pěší a cyklistickou) dopravou. Hlavním žadatelem je Univerzita Palackého v Olomouci, kromě spolku partnerství tvoří dále Fakulta dopravní ČVUT v Praze.

 

Plán mobility z pohledu člověka

Samotný plán udržitelné městské mobility (PUMM) je postaven především na společensko-humanitních vědách, nikoliv na technických vědách. Od toho je Generel dopravy. PUMM má daleko větší ambice,  dívat se na dopravu z filosofického hlediska. Hledá příčiny problémů s dopravou. Stávající PUMM však většinou řeší důsledky.

Každá druhá jízda, kterou uděláme, je kratší než 3,5 kilometru. 7 lidí z 10 už dnes žije ve městech a právě tam trpí znečištěným ovzduším i hlukem. Elektroauta to sama o sobě nespasí, protože i nadále povezou do měst hluk, prach, o energetické náročnosti jejich výroby ani nemluvě. Jenže, kdo mimo akademické kruhy tohle zná? Kdo dokáže uvažovat v souvislostech, naslouchat a nabízet jiná řešení?

Proto je potřeba si na samotném začátku procesu zpracování PUMM položit základní otázku: Proč  ho chceme? Je smutné, že dnes je hlavním důvodem pro jeho zpracování především povinnost jeho přijetí kvůli evropským fondům. Pointa se vytratila.

PUMM je přitom mezisektorový dokument, který přináší nové plánovací postupy a nové mezisektorové vazby (vztah dopravy k životnímu prostředí, územnímu plánování, zdravotnictví, dopravě dětí do škol atd.), což se jeví problematicky s ohledem na současnou úzkou a jednoznačně vymezenou agendu odborů města. Bohužel se ne vždy podaří vzbudit zájem u odborů, které nemají PUMM přímo na starosti, ale mají na něm nějakým způsobem participovat (např., odbor územního plánování). Přínosem humanitního vzdělávání do principu PUMM v tom, že se bude rozvíjet povědomí o tom, že humanitní a společenské vzdělávání je a má být vzděláváním „pro život“, pro „člověka“. Přínosem bude posílení spolupráce a koordinace zaměstnanců městských úřadů a magistrátů a dále spolupráce s vnějšími subjekty. Přestože se PUMM řeší pro konkrétní města, dopravu v nich ovlivňují i dojezdy obyvatel z okolních obcí. Na místě je tedy jednak komunikace se zastupiteli těchto obcí a v mnohých případech kvůli harmonizaci hromadné dopravy také se zřizovatelem integrovaného dopravního systému.