Filosofie a značka Město s dobrou adresou

28. 06. 2016

Značka Město s dobrou adresou vznikla i proto, abychom se dokázali podívat na problematiku dopravy a mobility i z filosofického pohledu. Přeci jen technikům a dopravním výzkumníkům tento pohled chybí. I proto zveřejňujeme rozhovor s profesorem Janem Sokolem „Filosofie je i pro „obyčejné lidi“, ale nemá se nikomu nutit“. Není třeba mít přednášku o filosofii, ale v rozhovoru je položena řada otázek. Stejné bychom si měli klást, když řešíme dopravu a mobilitu. Chceme tím naznačit, že kdokoliv plánuje dopravu, měl by alespoň rámcově rozumnět filosofii. I o tom byla konference Město s dobrou adresou, která proběhla ve dnech 19.-21.4.2016 u Ledče nad Sázavou.

Co je filosofie?

Soustavné racionální úsilí porozumět tomu, co je, hledání významu a smyslu v tom, co vidíme a víme. Takhle to říká Hegel. Trochu šířeji to viděl Kant ve svých třech otázkách: Co mohu vědět? Jak mám žít? V co mohu doufat? Filosofie se netýká jen poznání a chápání, ale také jednání a konec konců i naděje.

Současná společnost není tolik turbulentní jako spíš zmatená. Žijeme mnohem pohodlněji, bohatěji a bezpečněji, máme mnohem víc možností než naši předkové, jenže nevíme, co s nimi. A to je to pravé počasí pro filosofii, právě v takové situaci kdysi v Athénách vznikla. Jen bych ji radši nenazýval vědou, tím se dnes většinou myslí empirické vědy, což filosofie není. Naopak věda má zakázáno hodnotit, což filosofie ovšem může a má.

A jak by se mohla více přiblížit „obyčejným lidem“?

Možná by stačilo, kdyby se víc věnovala otázkám, které si kladou „běžní lidé“, a nesnažila se napodobovat vědu v tom, že jí rozumí jen odborníci. To samozřejmě neznamená, že by filosofie nepotřebovala a nevyžadovala specifické vzdělání a odbornost. Filosof nemusí mít vysokou školu, ale musí mít hodně načteno, aby neobjevoval Ameriku. Oproti vědám má ovšem filosofie několik důležitých výhod. Může zkoumat téměř cokoliv, může se inspirovat vědou, uměním, literaturou i běžnou zkušeností a nemusí své výsledky experimentálně dokazovat.

Filosofie by měla vést k tomu, aby člověk uměl zvednout hlavu od každodenních starostí a zábav a podívat se na sebe i na svět z větší dálky, z většího odstupu. To se musí cvičit, ale nedá se to vyučovat a zkoušet; Heidegger říkal „jít do učení v myšlení“. Ale i výuka může být k něčemu: může dětem připomenout, že na světě nejsou jen peníze, sport a zábava nebo pokusy a rovnice, ale i jiné věci. Smysl tedy pro „běžného člověka“ má.

Pokud, jak říkáte, má filosofie význam i pro zmíněné „obyčejné lidi“, jak se k ní dostane? Jak udělat filosofii atraktivní?

Filosofie se v novověku začala chápat jako výsostně odborná záležitost, jako věc filosofů. Dříve tomu tak nebylo, stačí porovnat kterýkoli Platónův dialog s filosofií posledních několika století. Pokud se u nás filosofie učí, učí se jako dějiny filosofie, to jest jakési letmé defilé velkých filosofů, mimo jiné proto, že se to dobře zkouší. Je ale příznačné, že jeden z nejobtížnějších filosofů 20. století, Martin Heidegger, napsal text „Konec filosofie a úkol myšlení“. Ukázat, že filosofie je prostě kvalifikované a kritické myšlení, to je po mém soudu zadání pro filosofy 21. století.

Více na: http://student.e15.cz