Průzkum zjistil silnou podporu veřejnosti pro strategická doporučení pro budoucí Cyklostrategii EU

03. 01. 2017

Měla by Evropská unie usilovat o zdvojnásobení podílu cyklistické dopravy během následujících deseti let? A měla by proto nejméně 10 % evropských fondů pro dopravu vyčlenit na dopravu cyklistickou?

​Tohle jsou jen 2 z 15 prohlášení/otázek, které tvoří průzkum k tematice Cyklostrategie EU. Průzkum byl součástí kampaně na podporu evropské cyklostrategie a probíhal od 29. září do 6. listopadu mezi 630 osobami a organizacemi v 37 zemích. Skupina respondentů zahrnuje 499 jednotlivců (79 %), z toho 59 z NNO/zájmových skupin/sdružení spotřebitelů/sdružení zaměstnanců (9 %), 24 zástupců státních orgánů (4 %), 19 ze soukromých/poradenských firem (3 %) a 10 z akademických institucí (1,6 %). Většina respondentů žije ve státech severozápadní Evropy.

Celkově vyplývá, že respondenti vyjadřují podporu každému z 15 prohlášení, která reflektují strategická doporučení, diskutovaná ve zprávě Výboru pro regiony (zpráva ECF).

Nejsilnější podpora

Nejvíc pozitivních ohlasů získalo doporučení č. 3 „Každý významný infrastrukturní projekt by měl maximálně zohlednit otázku cyklodopravy“ s nejvyšším podílem hlasů v kategorii „rozhodně souhlasím“ – 86,6 %. Na druhém místě je prohlášení „EU by měla upřednostnit zájmy pěší a cyklistické dopravy před osobní motorovou dopravou“ (79,5 %) a následuje „Cílem EU by mělo být zdvojnásobení podílu cyklodopravy během následujících 10let“ (74,4 %).

Silná podpora, ale i značná opozice

Na opačném pólu hlasování se ocitá doporučení č. 8 „Všechna nová čtyřkolová motorová vozidla i autobusy a nákladní vozy by měly být vybaveny systémem ISA (Intelligent Speed Assistance)“, ke kterému byli respondenti nejvíc skeptičtí – rozhodně s ním souhlasilo 35 %, ale 18 % nesouhlasilo nebo rozhodně nesouhlasilo, což je nejvyšší podíl negativních hlasů pro některé z konkrétních strategických opatření. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že respondenti přesně nevěděli, co to systém ISA je. Celkově vyplývá, že spíše obecná strategická doporučení hodnotí respondenti lépe než konkrétní aktivity jako zavedení rychlostního limitu 30 km/h v městských zónách v rámci EU, které bylo druhé od konce.

Ádám Bodor, Policy Director ECF, to komentuje: „Silná podpora, kterou respondenti projevili vůči 15 strategickým doporučením, nás motivuje, abychom v kampani za Evropskou cyklostrategii pokračovali. Cyklostrategie doposud našla podporu asi 60 organizací a firem. 25. listopadu se sejde expertní skupina více než 20 odborníků, aby formulovala první soubor strategických doporučení pro návrh Cyklostrategie EU.“

Návrhy ze strany respondentů

V rámci průzkumu byli respondenti vyzváni, aby předložili své vlastní návrhy, kterých jsme nakonec obdrželi víc než 230. Následuje stručný výběr:

• Měla by vzniknout meziresortní pracovní skupina zaměřená na oblast zdraví, dopravy, vzdělávání a životního prostředí, která by v rámci EU řídila i problematiku cyklistické dopravy. Podobné národní meziresortní skupiny v jednotlivých státech EU by umožnily realizaci politiky a strategií, které vznikají na úrovni EU. Vznik těchto skupin opodstatňují následné přínosy v oblasti zdraví, dopravy a životního prostředí.
• Mělo by proběhnout vyhodnocení všech externích nákladů/přínosů jednotlivých způsobů dopravy (pěší, cyklistické, veřejné, automobilové atd.) a výsledky by měly být zohledněny při určování hodnoty dopravních systémů. Externí náklady zahrnují například náklady na řešení znečištění ovzduší a hluku, dopady na zdraví, řešení dopravních nehod, dopravního přetížení atd.

Jako charitativní organizace zaměřená na inkluzi v cyklistické dopravě se snažíme o identifikaci a odstranění bariér, které stojí v cestě cyklistům s nějakým druhem postižení. Byli bychom rádi, kdyby Cyklostrategie EU zahrnovala následující důležitá opatření:

• Musíme zapracovat na zviditelnění znevýhodněných cyklistů: většina cyklostrategických dokumentů neobsahuje žádné zmínky nebo fotografie/obrázky zdravotně znevýhodněných cyklistů, ani nestandardních jízdních kol (jako jsou tříkolky, lehokola nebo kategorie handcycle). Navíc je z našich zkušeností zřejmé, že v rámci každé dopravní strategie jsou lidé se zdravotním postižením obvykle vnímáni spíš jako necyklisté, tedy chodci, případně řidiči aut. Proto je třeba dát jasně najevo, že i zdravotně znevýhodněné osoby mohou a umí jezdit na kole, proto by inkluze měla mít své místo v Cyklostrategii EU, a to jak v jazykovém, tak obrazovém vyjádření.
• Uvítali bychom, kdyby legislativa uznala jízdní kola jako kompenzační pomůcky, pokud je používají osoby se zdravotním postižením pro účely usnadnění pohybu.

To, jakým způsobem reagují řidiči na cyklisty na silnicích, hraje významnou roli v tom, jak se bude zvyšovat počet lidí dojíždějících do práce na kole. Podle mého názoru by problematika chování řidičů k cyklistům měla být součástí řidičských zkoušek. Většina řidičů není ochotna nechat 1,5 m vozovky cyklistovi, protože je nikdo od začátku neinstruuje, že by to měli udělat.

Pokyny/požadavky pro národní cyklostrategie; ocenění v oblasti cyklodopravy, určené obcím i jednotlivcům; pokud je 10 % moc, měl by se pro investice EU stanovit realističtější cíl; Knowledge Center Evropské unie; evropská síť odborníků pro oblast cyklodopravy, včetně vyčleněných finančních prostředků, které mohou pomoci všem členským státům.

V rámci EU by měla existovat jednotná karta/aplikace pro všechny systémy půjčování a parkování jízdních kol.

Měla by proběhnout analýza možností, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody (omezení nárůstu teploty o maximálně 1,5 stupně sníží produkci emisí skleníkových plynů o 80 až 95 %) a jak k nim může přispět dopravní sektor (úplná dekarbonizace dopravy ve druhé polovině tohoto století). Na základě této analýzy by mělo být možné odvodit podíl bezmotorové dopravy, což můžeme považovat za základ pro určení investic do pěší a cyklistické infrastruktury i pro předpisy týkající se multimodality.

Několik respondentů se vyjádřilo i konkrétně k tématu „zdvojnásobení podílu cyklistů ve všech státech EU během příštích deseti let“:

• Doufám, že EU pomůže členským státům splnit cíl, který by takto stanovila – zdvojnásobit podíl cyklistické dopravy. S kvalitními strategickými nástroji, dostatečnými financemi a lokálními partnery (místními neziskovými organizacemi) by to neměl být problém.
• Ale také: „Cíl v Opatření 2 by měl být smělejší/ambicióznější: dvojnásobný podíl během deseti let, to vůbec není nereálný cíl, když se podíváme například na vliv elektrokol v posledních dvou letech nebo na pokrok v oblasti cyklomobility obecně. Proto by vytčený cíl měl být 150 až 200 % v příštích pěti až sedmi letech.

Poznámky:

• Kompletní výsledky průzkumu ke stažení zde.
• Metodika průzkumu: průzkum obsahoval 15 prohlášení, respondenti volili mezi „rozhodně souhlasím“, „souhlasím“, „nesouhlasím“, „rozhodně nesouhlasím“ a „nevím“. Kromě toho mohli respondenti zvolit 4 nejvhodnější nebo nejpotřebnější strategická opatření a seřadit je podle vlastních preferencí. Na otevřenou výzvu k návrhům/doporučením týkajícím se Cyklostrategie EU přišlo 231 záznamů.
• Prohlášení o poslání Cyklostrategie EU vyjadřuje následující: „Motivovat víc lidí, aby jezdili na kole častěji, to přináší možné společensko-ekonomické přínosy v hodnotě miliard eur. Proto se partneři z různých oborů a odvětví spojili a vytvořili návrh Cyklostrategie EU, která doporučí cíle a stanoví opatření a akce, jež spadají do kompetencí EU. Po zveřejnění na konferenci Velocity 2017 v červnu tohoto roku bude návrh předložen Evropské komisi jako inspirace pro budoucí aktivity.“
• Podrobné informace na www.cyclingstrategy.eu

https://ecf.com/news-and-events/news/survey-finds-strong-support-key-policy-recommendations-future-eu-cycling